Kauza vydaných Hitlerových projevů: obvinění muži i nakladatelství podali ústavní stížnost

Případ knižního vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera mají na stole ústavní soudci. Všichni tři obvinění muži a nakladatelství Guidemedia podali společně stížnost proti dubnovému rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zrušil zprošťující rozsudek nad aktéry a případ vrátil státnímu zastupitelství k došetření. ČTK to zjistila z otevřených justičních databází.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud | Zdroj: Profimedia

Nejvyšší soud (NS) žádal o shromáždění více důkazů, podle ústavní stížnosti ovšem vykročil ze svých pravomocí a nahradil argumentačně nedostatečné dovolání nejvyššího státního zástupce svými vlastními úvahami a argumenty.

Kauzu Hitlerových projevů musí státní zastupitelství došetřit. Soud chce více důkazů

Číst článek

Dovolání také podle stížnosti nesmí být prostředkem, jak dát státnímu zástupci příležitost zpracovat obžalobu „znovu a lépe“. Stížnost na svém blogu zveřejnil Tomáš Pecina, jenž v procesu vystupoval jako zmocněnec nakladatelství.

Ústavní stížnost řeší jako soudce zpravodaj David Uhlíř, zatím nerozhodl. Je otázkou, zda se soud bude podnětem věcně zabývat, ústavní stížnost se totiž zpravidla podává proti poslednímu rozhodnutí ve věci. S rizikem odmítnutí patrně počítají i pisatelé stížnosti.

„Ačkoli lze očekávat, že Ústavní soud se v této fázi řízení nebude jejich argumenty zabývat, minimálně to otevře prostor pro cestu k Evropskému soudu pro lidská práva,“ uvedl v blogu Pecina.

Nestrannost znalce

Dovolání k NS podával nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nesouhlasil se závěrem, že vydání Hitlerových projevů v dané podobě není trestný čin.

Prodej triček a hrnků s podobiznou Hitlera není propagace nacismu, uzavřela policie. Cílem byl jen zisk

Číst článek

NS pokládal zproštění obžalovaných za předčasné. Je prý nutné zjistit další okolnosti, například možné napojení obviněných na extremistické skupiny v ČR či zahraničí. NS také vyjádřil pochybnost nad nestranností znalce Jana B. Uhlíře.

V případu čelili Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer obžalobě ze schvalování genocidy. Obžaloba směřovala i proti vydavatelství.

Až deset let vězení

'Jsme v demokracii, kde můžeme cokoliv.' Nakladatelství dál prodává trika s Hitlerem

Číst článek

Městský i Krajský soud v Brně ale všechny aktéry osvobodily. Dovolací řízení se pak vleklo od roku 2015 kvůli neúspěšné námitce podjatosti vůči senátu NS, který tvoří tři bývalí členové KSČ.

Lidem, kteří se na vydání projevů podíleli, hrozilo až deset let vězení. U brněnských soudů uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty.

Obžaloba knize vytýkala, že kromě autentických projevů obsahuje průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.

Před soudem v minulosti stanul také vydavatel Hitlerovy knihy Mein Kampf. Nejprve dostal podmíněný trest, nakonec jej NS v březnu 2005 zprostil viny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme