Ústavnímu soudu ubývají soudci. Nové ale nikdo nenavrhuje

Ústavních soudců bude po dnešku o jednoho méně. Na konci desetiletého funkčního období odchází Jiří Mucha. Tato nejvyšší soudní instance v zemi se tím dostává do personální krize. Počet soudců totiž klesl na 12, což je naprosté minimum pro to, aby mohli rozhodovat o návrzích na zrušení zákonů nebo vyhlášek. Mandát přitom do konce roku vyprší ještě dalším šesti soudcům.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto.

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

„Ve chvíli, kdy by odešla opravdu celá letní skupina plus všichni ti, kteří do té doby zmizí a nebyli by nahrazeni, tak Ústavní soud přestane jednat jak v plénu, tak velmi pravděpodobně i ve formátu senátů rozhodujících o ústavních stížnostech. To znamená, že se zastaví veškerá agenda. Na Ústavním soudu budou pouze přibývat spisů, a nebude jich ubývat,“ přibližuje možný černý scénář ústavní právník Jan Kysela.

Generální sekretář soudu Tomáš Langášek dokonce uvedl, že se Ústavní soud ocitá na hranici paralýzy. S jeho slovy souhlasí i Jiří Hřebejk z Katedry ústavního práva Právnické fakulty univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co by se mohlo stát, kdyby nebyl doplněn ÚS, zjišťoval redaktor Martin Drtina

„Dvanáct je minimum pro rozhodování zejména u rušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení či jiných právních předpisů. Je to takzvaná abstraktní kontrola ústavnosti. Takže odchodem dalšího soudce by skutečně byl problém o to větší,“ řekl v Ozvěnách dne.

Vše mají teď v rukou nově zvolený prezident, který náhradníky navrhuje, a Senát, který je musí schválit. Předseda soudu Pavel Rychetský chce na nového prezidenta apelovat, aby s nominacemi neotálel. Personální krize se totiž už teď podepisuje na rychlosti vyřizování spisů.

„Je to samozřejmě problém z hlediska ochrany práv individuálních stěžovatelů, protože najednou zmizí instituce poslední záchrany. Není nikdo, kdy by vám sjednal spravedlnost ve vztahu k rozhodnutím obecních soudů, není nikdo, kdo by přezkoumával zákony parlamentu, které vy považujete za pochybné. Není nikdo, kdy by eventuálně přezkoumával rozhodnutí prezidenta,“ dodává Jan Kysela.

Mezi dosud nevyřízenými případy je i několik významných stížností. Například dva roky starý návrh Obvodního soudu pro Prahu 5, který se týká odměňování státních zástupců, nebo přibližně rok starý poslanecký návrh na zrušení části zdravotnické reformy.

Ústavních soudců je za normálních okolností 15. Za ty odcházející navrhoval prezident Václav Klaus postupně dva kandidáty - předsedu městského soudu v Praze Jana Sváčka a bývalého sociálnědemokratického poslance Zdeňka Koudelku. Ani jeden ale důvěru senátorů nezískal. A další návrhy z Hradu nepřišly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ocitá se Ústavní soud opravdu na hraně paralýzy? Zeptali jsme se v Ozvěnách dne Jiřího Hřebejka z Katedry ústavního práva Právnické fakulty univerzity Karlovy

„Pokud by ani po zvolení nové hlavy státu nebyl Ústavní soud doplněn do června, tak by to znamenalo zastavení řízení v plenárních věcech,“ uzavírá generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Úplnou paralýzu tato instituce už jednou v prvorepublikových dobách zažila. Politická reprezentace se od roku 1931 nedokázala dohodnout na jménech nových soudců celých sedm let.

Martin Drtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme