Už nejsou jen přestupné roky, ale i sekundy
Kalendář dnes ukazuje dvacátého devátého února. Nejkratší měsíc v roce je tak letos o jeden den delší. Rok 2004 je totiž přestupný. 29. únor se v kalendáři objevuje vždy jednou za 4 roky. Podle turnovského fyzika a astronoma Vladimíra Kafky se tak srovnává čas. "Rok nemá přesně 365 dní, ani 365 a čtvrt, ale o něco méně než 365 a čtvrt, takže každým čtvrtým rokem se to dorovnává."
Země oběhne Slunce přesně za 1 rok a 24 setin dne. Proto ani přestupné roky zavedené římským císařem Juliem Caesarem nestačí k vyrovnání času, Papež Řehoř XIII. řešil tento nesoulad v roce 1582 vynecháním 10 dnů. Od té doby jsou přestupné pouze ty roky celých staletí, které jsou dělitelné 4. Například 1600 a 2000. Dnešní fyzika navíc využívá ke zpřesnění času přestupných sekund.
