Ministerstvo vnitra chystá zákon o ÚZSI. Rozvědku je potřeba podřídit vládě jako celku, míní bývalý ředitel

Civilní rozvědka, v uplynulém měsíci hojně skloňovaná v médiích kvůli svému novému řediteli Petru Mlejnkovi a jeho kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem, dostane svůj vlastní zákon. Nyní se řídí pouze obecným zákonem o zpravodajských službách. Podle jejího bývalého ředitele Petra Zemana ale krize kolem Mlejnka ukázala, že je načase službu také vyjmout z gesce ministra vnitra a – obdobně jako BIS – ji podřídit vládě jako celku.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fakt, že nedávno rekonstruovaný dejvický dům je ve skutečnosti utajované pracoviště rozvědky, potvrdil Radiožurnálu pod podmínkou zachování anonymity důvěryhodný zdroj, který ve službě roky působil ve vedoucích funkcích.

Civilní rozvědka dostane svůj vlastní zákon, potvrdil serveru iROZHLAS.cz ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). | Foto: Fotobanka Profimedia | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), nejuzavřenější z českých tajných služeb, se minulý měsíc dostal pod drobnohled médií a veřejnosti kvůli „kauze Mlejnek“. V ní šlo o otázku, zda nově jmenovaný šéf rozvědky Petr Mlejnek zůstane v ředitelském křesle poté, co Seznam Zprávy přinesly informaci, že se v minulosti stýkal s Michalem Redlem, podnikatelem stíhaným za korupci v policejní akci Dozimetr.

Proč prověřují Mlejnka jeho podřízení, jak dlouho trvá získat prověrku a co je bezpečnostní screening?

Číst článek

Po tlaku ze strany médií, politiků a veřejnosti Mlejnek po 54 dnech z postu odstoupil a služba, jejíž zaměstnanci operují v zahraničí a za úkol mají zjišťovat informace o terorismu nebo šíření zbraní hromadného ničení, opět čeká na nového ředitele.

Krize kolem Petra Mlejnka připomněla legislativní a organizační nedostatky týkající se rozvědky, která jako jediná ze tří českých zpravodajských služeb nemá svůj vlastní zákon, a řídí se tak takzvaným střechovým zákonem o zpravodajských službách.

„Že ÚZSI nemá vlastní zákon, považuji dlouhodobě za chybu. Je to specifická služba se specifickou náplní práce a považuji za přínosné, aby i její činnost, stejně jako u zbývajících služeb, přesně specifikoval vlastní právní přepis,“ napsal serveru iROZHLAS.cz ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v SMS.

Na dotaz, zda to znamená, že jeho resort píše zákon pro ÚZSI, odpověděl: „Ano, bral jsem to tak, že to vyplývá z komentáře.“

Hotovo bude za rok

„Ministerstvo vnitra plánuje přípravu samostatného zákona o ÚZSI tak, jak je tomu u právní úpravy obou dalších zpravodajských služeb. Rozsah i základní parametry nové právní úpravy se nyní připravují, proto zatím není možné sdělovat bližší detaily,“ sdělila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Střechový zákon o zpravodajských službách

Střechový zákon pochází původně z roku 1994 a upravuje postavení a působnost jednotlivých služeb. Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství (VZ), tedy další dvě z celkem tří českých tajných služeb, dále upravují speciální zákony, ÚZSI obdobnou právní úpravu nemá.

Dále doplnila, že podstatou připravovaných změn má být systémovější a přesnější nastavení působnosti civilní rozvědky. „Současná úprava působnosti a oprávnění ÚZSI v zákoně o zpravodajských službách je velmi stručná a dlouhodobě se jeví jako nedostačující a nesystémová,“ popsala a upřesnila, že „podle Plánu legislativních úkolů na rok 2023 má být návrh předložen vládě do prosince 2023 a účinnost se předpokládá od ledna 2025.“

Přípravu „moderní právní úpravy, která bude odpovídat současné úloze zpravodajských služeb a požadavkům“ současná vládní koalice avizovala i ve svém programovém prohlášení z ledna 2022.

Opoziční i vládní členové Stálé komise pro kontrolu činnosti ÚZSI oslovení serverem iROZHLAS.cz se shodují, že samostatnou právní úpravu pro rozvědku by podpořili.

„Opoziční návrh zákona pravděpodobně podávat nebudeme, pokud však vládní koalice v souladu se svým programovým prohlášením s návrhem přijde, zákon podpoříme, byť dle mého názoru není nezbytnou podmínkou pro zdárné fungování zpravodajské služby,“ řekl člen komise Igor Hendrych (ANO).

Dozimetr v řadách ANO. Jak se o kauze vyjadřovala odstupující Jana Mračková Vildumetzová?

Číst článek

„Je nelogické, že jako jediná služba svou legislativní normu nemá. V příštím roce předpokládám, že by se to tak mohlo projednat,“ uvedl další ze členů komise Marek Ženíšek (TOP 09).

Osobní zavázanost ministrovi

Podle Petra Zemana, který stál v čele civilní rozvědky v letech 1998–2001, situace kolem Mlejnka nasvítila další problém, a sice závislost ředitele ÚZSI na osobě ministra vnitra.

„ÚZSI byl zpočátku dokonce i v organizačním řádu ministerstva vnitra, až později se stal jakýmsi tělesem, které je sice samostatné, ale přesto je pod ministrem vnitra. V demokratických státech je to anomálie a našim partnerům z jiných evropských zemí se to vždycky velice těžko vysvětlovalo,“ okomentoval Zeman pro iROZHLAS.cz.

Problém, na který Zeman odkazuje, tkví ve skutečnosti, že ředitel ÚZSI je v současnosti jmenován ministrem vnitra bez předchozího projednání nominace v příslušném sněmovním výboru. S resortem vnitra je ÚZSI kromě toho spojen také rozpočtem a nemovitostmi, které využívá a které patří právě vnitru.

„Rozhoduje pouze ministr vnitra, někoho navrhne vládě a ta to odkývne. To se ukázalo s posledními třemi ministry vnitra, Chovancem, Hamáčkem a Rakušanem, jako velké břemeno,“ myslí si Zeman.

Podle něj taková praxe vede k tomu, že ředitelem rozvědky se stává člověk, který je osobně zavázaný konkrétnímu ministrovi.

Pražský dopravní podnik vypsal konkurz na členy představenstva. Týká se i generálního ředitele

Číst článek

Řešením závislosti na vnitru by mohlo být „zakotvení“ rozvědky jinde. Podle Zemana by bylo nejvhodnější ji postavit do symetrického postavení, v jakém je kontrarozvědka, tedy Bezpečnostní a informační služba (BIS), která podléhá vládě jako celku a jmenování jejího ředitele předchází projednání nominace na sněmovním výboru pro bezpečnost.

„BIS si udržela v posledních 15 letech docela nezávislou pozici na tom, jak se střídaly vlády, právě proto, že pánů má tolik, kolik je ministrů,“ myslí si Zeman a dodává: „ÚZSI navíc neslouží jednomu resortu a největším příjemcem jeho informací je ministerstvo zahraničních věcí.“

Dobrá vůle

Velkou reorganizační změnu, o které se podle Zemanových slov diskutuje již od 90. let 20. století, by podpořili také členové sněmovní komise pro kontrolu rozvědky.

„Jsem toho názoru, že tajné služby mají podléhat vládě. Nepovažuji za moudré, aby ÚZSI podléhal pouze ministru vnitra. Navrhnu tuto změnu komisi,“ uvedl člen komise Jiří Kobza (SPD).

Opatrnější postoj zaujal Jan Bartošek (KDU-ČSL): „V tuto chvíli je diskuse o takových změnách velmi citlivá záležitost a je předčasné vyslovovat závěry, když odborná debata teprve začíná. Navíc provádět reorganizaci rozvědky v době probíhající války by nebylo v tuto chvíli příliš strategické.“

Kdo napraví reputaci rozvědce? Měl by mít dobré renomé a prověrku na přísně tajné, míní reportér

Číst článek

„Ohledně jmenování ředitele ÚZSI bych podporovala podobnou úpravu, jako je například u ředitele BIS, tedy jmenování po projednání ve výboru pro bezpečnost,“ souhlasila Taťána Malá (ANO), která komisi šéfuje. Dle jejího názoru ale existují úskalí týkající se vyjmutí ÚZSI z působnosti resortu vnitra.

„Za výhodu současné úpravy považuji fakt, že je rozpočet podřazen pod rozpočet ministerstva vnitra, a není tak na první pohled patrné, s jakými prostředky služba disponuje, což považuji u tajné služby za výhodu,“ mínila Malá.

Podle Petra Zemana by se Česko ohledně organizačních záležitostí ÚZSI mohlo inspirovat v zahraničí: „Šlo by to obejít po britském způsobu, kdy by se pro BIS a ÚZSI zřídil takzvaný Single Intelligence Account, tedy jejich společná kapitola rozpočtu. Dalo by se to zařídit, chce to jen dobrou vůli,“ podotkl Zeman.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme