V Brně druhým dnem jedná patnáct prezidentů
Patnáct evropských prezidentů jedná druhým dnem na summitu v Brně. Jde o neformální schůzku, která se pravidelně koná už od roku 1994. Tu první uspořádal v Litomyšli tehdejší český prezident Václav Havel - a v tradici pokračuje i Havlův následovník Václav Klaus.
Střední Evropa musí držet pospolu, řekl na úvod politické části summitu hostitel Václav Klaus. A vysvětlil: "Máme společná témata, máme společné zájmy, společné výzvy, kterým musí jednotlivé země tohoto regionu čelit. Myslím, že jsme všichni zajedno, že je-li šance čelit jim společně, tak přesně o to dnes a zítra tady budeme usilovat."
A jaké výzvy to měl český prezident na mysli? Třeba otázku Kosova. Srbská provincie totiž může být příkladem řešení územních sporů i pro další státy středovýchodní Evropy. Například pro Moldavsko, které se s Ukrajinou pře o ruskojazyčný region Podněstří.
Jak uvedl prezident Václav Klaus, nejlepší podporou pro země Balkánu je dát jim perspektivu účasti na evropské integraci a spolupráci v NATO. "Česká republika podporuje rozhovory vedené OSN ohledně budoucího statusu Kosova, ale máme vlastní historickou zkušenost s tím, že je třeba najít řešení, které bude přijato tamními občany. Právě to musí být podkladem pro jakoukoliv další rezoluci OSN," řekl Klaus.
Další výzvou je podle českého prezidenta třeba vztah k Rusku. Podle Václava Klause by Evropa, a zvláště ta střední, neměla svého obrovského východního souseda démonizovat ani se od něj odtahovat. Naopak, měla by si ho pustit blíž k tělu.
