V Brně si lidé mohou 'adoptovat' i opuštěné seniory
Adoptování dítěte je běžná věc, v Brně šli ale dále a lidé si tam mohou adoptovat i seniory. Jde o projekt Maltézské pomoci, který pomáhá starým opuštěným lidem najít novou rodinu.
Mezi mladé lidi, kteří dělají společnost osamělým důchodcům, patří také Nikola Světlíková. Svou „babičku“ si adoptovala v domově pro seniory v brněnských Židenicích.
„Jednoho dne přišla sestra a přivedla Nikolku. Ani nevím, kdo jí sem poslal. To je pro mě takové sluníčko, mám jí moc ráda, je jak moje vnučka,“ popisuje 89letá Milena Dvořáková.
Příběh Mileny Dvořákové a její „vnučky“ Nikoly zaznamenala redaktorka Zuzana Plíšková
Nikola svou adoptovanou babičku s úsměvem hladí po ruce a nezasvěcený pozorovatel by těžko hádal, že tyto dvě ženy nejsou příbuzné. Mladá studentka začala paní Dvořákovou navštěvovat před dvěma lety a od té doby jí několikrát týdně dělá společnost.
„My si vykládáme, paní mi povídá o životě, o tom co zažila a co se děje teď,“ přibližuje Nikola a jedním dechem dodává, že i přesto, že příští týden sfoukne paní Dvořáková na dortu už devadesátou svíčku, má úžasnou paměť a tak o sdílené zážitky není nouze.
Paní Dvořáková nepatří mezi ty seniory, o které by rodina nejevila zájem. Přesto je většina dne pro ženu upoutanou na lůžko tak trochu šedá. I sestra Drahoslava Hetschová z domova důchodců je ráda, že se podařilo jí společnici sehnat.
„Paní Dvořáková je velice vnímavá a sečtělá, má ráda umění a historii, takže o tom všem si s Nikolkou povídá, navíc jí velice připomíná vnučku. Takže se na ni velice těší a vždycky rozkvete,“ říká Drahoslava Hetschová.
Setkání ale neobohacují jen seniorku. Nikola už si týdny bez návštěv stařičké dámy umí jen těžko představit. „Já z toho mám takový krásný hřejivý pocit a taky mi to hodně dává, paní je hrozně chytrá a máme se rádi navzájem, jsme jako babička s vnučkou,“ dodává Nikola Světlíková.
