V čele GIBS končí Michal Murín. Jeho nástupce se teprve hledá
Po dvou a půl letech v pondělí skončí v čele Generální inspekce bezpečnostních sborů plukovník Michal Murín. Rezignaci podal v polovině dubna. Před tím několik měsíců čelil tlaku premiéra v demisi a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který žádal jeho odchod. Výběrové řízení na nového ředitele zatím Úřad vlády nevypsal.
Inspekci dočasně povede někdo z jejích dosavadních zaměstnanců. „Myslím, že jsme oslovili šest zaměstnanců GIBS. Myslím, že kolegové jim položili nějaké otázky, zeptali se jich, jestli jsou ochotni být pověřeni,“ říká pro Radiožurnál premiér v demisi Babiš.
Výběrové řízení by podle předsedy vlády mělo být vypsáno v nejbližších dnech. Další profesní plány Murína zatím nejsou jasné. „Dostává teď řadu nabídek. Bude si určitě vybírat, ale teď ten první čas, těch prvních týdnů bude o odpočinku,“ popisuje mluvčí GIBS Ivo Mitáček.
Žáček: Chci věřit, že šlo o Murínovo svobodné rozhodnutí. Patří mu dík, že medializoval Babišův nátlak
Číst článek
Babiš Murínovu práci dlouhodobě kritizoval a řekl, že v něho ztratil důvěru. Murín odmítal, že by se ve funkci dopouštěl pochybení. Svoji rezignaci vysvětlil tím, že nechtěl zavdat příčinu ke zpochybňování práce inspekce.
Z policisty do čela Generální inspekce
Než se stal Michal Murín ředitelem GIBS, pracoval 33 let u policie, a to převážně v Praze a Středočeském kraji. Zabýval se třeba případem „lesního vraha" Viktora Kalivody, který v roce 2005 vraždil v lesích na Brněnsku a Kladensku.
V roce 2014 Murín nastoupil do tehdy jen čtyři roky fungující Generální inspekce bezpečnostních sborů, kde nejprve pracoval jako náměstek tehdejšího ředitele Ivana Bílka. O rok a půl později pak Bílka vystřídal ve funkci.
S Murínovým působením v GIBS ale nebyl spokojen premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO. V březnu inspekce oznámila, že ho Babiš opakovaně vyzýval, aby sám rezignoval a slíbil, že se to v tom případě obejde bez skandálu. Šéf inspekce ale odejít odmítl. Spor obou mužů se vyhrotil, když Babiš s Murínem zahájil kázeňské řízení. Své důvody vysvětloval poslancům sněmovního bezpečnostního výboru.
„Na základě těch zkušeností a taky na základě drtivé kritiky všech státních zástupců. Měl jsem to projednat ve výboru, to jsem udělal a na zproštění služby to ani nepotřebuju podle zákona,“ vysvětloval tehdy své motivu Babiš. Dále také řekl, že v Murína ztratil důvěru.
Do sporu skutečně vstoupili i zmiňovaní státní zástupci. Bezpečnostní výbor si proto na neveřejné slyšení pozval také vrchní státní zástupce Lenku Bradáčovou a Ivo Ištvana a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Právě Zeman napsal v dokumentu o hodnocení inspekce pro Úřad vlády, že v GIBS dochází k závažným pochybením a je nalomená i důvěra mezi státními zástupci a inspekcí.
Murín už nebude stát Babišovi v cestě
Číst článek
To, že Babiš s Murínem zahájil kárné řízení, ostře kritizovala opozice, včetně expremiéra Bohuslava Sobotky, za jehož vlády Murín nastoupil do funkce.
„Ve skutečnosti jde o to, že vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny, vláda, která je v demisi, a vláda, v jejímž čele je člověk, který je sám trestně stíhaný, tak se v tuto chvíli snaží dehonestovat šéfa generální inspekce bezpečnostních sborů a dosáhnout změny ve vedení jedné z důležitých institucí státu,“ tvrdil Sobotka.
Samotný Murín průběh sporu nechtěl komentovat, při odchodu z jednání bezpečnostního výboru novinářům odpověděl jen ve stručnosti: „Vysvětlil jsem situaci, která se odehrála od té doby, co jsem poskytl nějaké odpovědi na otázky, takže jsem to poslancům, členům výboru vysvětlil a odpověděl na doplňující otázky.“
V dubnu Murín skončil kvůli vyčerpání v nemocnici. Krátce na to oznámil odchod do civilu. Zdůvodnil to tím, že nechce, aby kvůli němu byla práce GIBS zpochybňována.
