V Česku je nejvíce konzumentů drog z celé EU
Češi vedou evropský žebříček v užívání marihuany. V Česku je také nejvíce konzumentů drog z celé EU. Vyplývá to z výroční zprávy o drogové problematice, kterou dnes v Lisabonu zveřejnilo vedení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost.
Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je konzumace marihuany mezi Čechy dlouhodobým problémem hlavně ze dvou důvodů:
„Prostředky na protidrogovou politiku jsou v České republice velmi malé a i když si myslím, že jsou předistribuované, tak už nezbývají peníze na to, abychom dělali nějaké intervence v této oblasti konopí, jak preventivní, tak kontaktní – terénní, léčebné, a podobně. A navíc si myslím, že je rozšířený nějaký mýtus v České republice, že konopí je v podstatě legální, což pravda není.“
Hostem Světa o druhé byl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík
Evropská zpráva podle vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktora Mravčíka konstatuje, že je situace v podstatě stabilní, neděje se nic hrozného, dějí se jen dílčí změny, na které je třeba reagovat:
„Takže celkově, co se týká užívání drog, opiátů, injekčního užívání, výskytu infekcí, výskytu předávkování spojený s drogami, tady ta situace je celkově dobrá, ale objevují se některé zvýšené výskyty lokální – HIV a dalších infekcí.“
Podle Viktora Mravčíka bývají zkušenosti s konopím v poslední době dávány do souvislosti s kouřením. V České republice přitom počet kuřáků neklesá tolik, jako v ostatních zemích EU.
Proč lidé v Česku konzumují tolik marihuany, se ve večerních Ozvěnách dne pokoušel vysvětlit Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti
„Sociální tlak na kouření, zákazy kouření v restauracích, na veřejných místech není u nás takový jako v jiných zemích,“ řekl Mravčík. Naše úřady také podle něj dávají na prevenci proti konzumaci konopí méně peněz, než na prevenci proti jiným drogám.
„Podobně vysoké úrovně užívání konopí měli před několika lety také v Německu, Francii nebo Británii. Teď už tyto trendy klesají. Je to dáváno do souvislosti s aplikací specifických, cílených preventivních intervencí, zacílených právě na skupinu uživatelů konopí,“ upozornil Mravčík.
Konopí je nejrozšířenější nelegální drogou v Evropě. Podle odhadů užilo marihuanu aspoň jednou v životě kolem 78 milionů Evropanů od 15 do 64 let. V posledním roce si ji dalo asi 22,5 milionů obyvatel Evropy, což je téměř 7 %. V posledním měsíci to bylo 12 milionů lidí, tedy skoro 4 %. Podle výroční zprávy marihuanu vyzkoušelo aspoň jednou v životě skoro 54 procent z Čechů. Na druhém místě pomyslného žebříčku skončili Francouzi s 42 % a třetí jsou Španělé s 39 %.
Jádrem evropského drogového problému je heroin. V Česku je hlavní drogou pervitin. Problémem je pravidelné a dlouhodobé injekční užívání pervitinu společně s kokainem, který zaznamenává v poslední době nejvyšší nárůst v Česku, v prostředí zábavy a nočního života.
Obchod s drogami kvete také na internetu. Jedná se především o prodej nových syntetických drog.
Na jaře byl v Česku novelizován zákon o návykových látkách a seznam byl rozšířen o tři desítky nových syntetických drog. Tento krok podle Viktora Mravčíka pomohl:
„My jsme vytipovali látky, které se v České republice vyskytovaly v nabídce, ať už v kamenných nebo internetových prodejnách, a pomohlo to. Zdá se, že obchody zavřely a neotevřely s nabídkou něčeho dalšího, ale myslím si, že je to otázka času.“
O 20 procent uživatelů pervitinu více
Deset let se v Česku dařilo držet počet uživatelů pervitinu relativně pod kontrolou. Za poslední dva roky se ale zvýšil počet uživatelů o 20 procent. Ze zhruba 40 tisíc problémových uživatelů drog v Česku jich po pervitinu pravidelně sahají asi dvě třetiny.
„Nikde jinde netvoří uživatelé metamfetaminu tak výrazný podíl. Ve skandinávských zemích je tradiční užívání amfetaminu, ale pervitin je prostě české – a částečně slovenské – specifikum,“ vysvětluje Mravčík.
Pervitin už navíc přestává být výlučně drogou problémových uživatelů. Pomalu, ale jistě si své místo razí i mezi takzvanými tanečními drogami, spojenými s nočním životem a zábavou. Místo tady pervitinu uvolnila například extáze, která už není v Česku tak populární.
To podle Mravčíka souvisí především se změnou preferovaných hudebních stylů na taneční scéně, užívání extáze totiž bylo spjato především s technem.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil si vysvětluje dvacetiprocentní nárůst uživatelů pervitinu dlouhodobými státními škrty v protidrogové politice.
„Myslím si, že to přímo souvisí i s počtem preventivních a léčebných intervencí, které postupně umírají, protože jsme v celém desetiletí měli neustálé škrty.“ A dodává: „Paradoxně až tato vláda v tuto chvíli to trochu nějak pozastavila, nicméně dopady přicházejí teď.“
Nadace Drop in prý zatím nárůst uživatelů pervitinu nezaznamenala, psycholog Ivan Douda, který organizaci spoluzakládal, ale považuje poslední data za alarmující. Pokud by se prý problém podcenil, na léčbu nemocí, které jsou s užíváním pervitinu spojené, by totiž bylo potřeba vynaložit extrémní výdaje.
Pervitin je přitom droga, u které v České republice zatím neexistuje substituční léčba, tedy legální náhražka látky, která má pomoci závislým v léčbě.
Česko navíc začalo pervitin vyvážet do zahraničí. Zatím jde podle odborníku spíše jen o malé množství a individuální vývozy, zejména do Německa. Je prý ale jen otázkou času, kdy se vývozy drogy stanou mnohem organizovanějšími.
