V Česku se na boj s dopingem údajně nedává dost peněz
Pohled do statistik českého Antidopingového výboru mluví jasnou řečí. V sítích kontrolorů uvízlo, nepočítáme-li kontroverzní kulturisty, pouze devět sportovců. V loňském roce jich přitom bylo hned sedmnáct. Podle dlouholetého šéfa Antidopingového výboru Jaroslava Nekoly existují pro výrazný propad hned tři důvody.
"U těch dalších sportů, mimo kulturistiky, hraje poměrně velkou roli marihuana. A to u sportů, které by nebyly nijak výrazně zasaženy záměrným dopováním, které by mělo zvýšit jejich výkonnost. Tam je to víceméně náhoda. Při soutěži narazíte na někoho, kdo den nebo týden předtím byl na nějakém večírku, kde kouřil marihuanu," vysvětluje Nekola.
Druhý důvod je také jasný. Elitní čeští sportovci jsou pod bedlivým drobnohledem mezinárodní agentury WADA, která nešetří namátkovými kontrolami. Po dlouhé době se tak ve statistikách neobjevilo jméno ani jednoho lyžaře, atleta nebo cyklisty. Třetí důvod je ale daleko závažnější. V Česku údajně není vynakládáno na boj s dopingem dostatečné množství prostředků.
"Protože těch tisíc čtyři sta kontrol, které můžeme z hlediska finančních možností provést, je u nás rozptýleno do daleko většího počtu sportovních odvětví. Třeba v roce 2008 jsme měli celkem zahrnuto padesát šest sportů," říká Nekola.
Zatímco u nás je kontrol čtrnáct set, v pětimilionovém Norsku pět tisíc. Severské země přitom kontrolují méně sportovních odvětví.
"Peníze se soustřeďují do menšího počtu sportů. Tím pádem je síto podstatně hustší," poznamenává dlouholetý šéf Antidopingového výboru.
Organizovaný doping v osmdesátých letech
Český sport by to mohlo ve světě znedůvěryhodnit. Zvlášť kvůli státem organizovanému dopingu v osmdesátých letech. "Samozřejmě tady pořád přetrvává podezření, že v Česku by byla možná snaha pokračovat v procesech osmdesátých let. Že se jako by kontroly dělaly a nedělaly.
Rozpor v pohledu na počet kontrol prý také stojí za Nekolovým odchodem z Antidopingového výboru. Odtud jej po devatenácti letech odvolalo na začátku listopadu ministerstvo školství.
"Můžu otevřeně říct, že některé struktury, které řídí náš sport, nejsou zrovna příznivě nakloněny tomu, aby bylo dopingových kontrol dostatek a sportovci byli skutečně kontrolováni tak, jak mají. Sportovnímu úseku na ministerstvu školství vadilo, že se biji za to, aby se zvyšovaly prostředky na kontrolu dopingu," domnívá se Nekola.
Náměstek ministryně školství Jan Kocourek, který má na starosti sport, ale tato tvrzení popírá. Za Nekolovým odchodem prý stojí změna koncepce.
Ministerstvo: Testů se dělá dost
"Kontroly určitě nebyly důvodem pro odvolání pana doktora Nekoly. Pan doktor Nekola v rámci svých pravomocí předkládal ministerstvu každoročně požadavky v rámci plánu hlavních úkolů Antidopingového výboru České republiky. Součástí byl i rozpočet a další strategické ukazatele. Ty byly ministerstvem bez zásadních výhrad přijaty," tvrdí náměstek ministryně Miroslavy Kopicové.
Dopingových testů je podle něj v Česku dostatek. "Česká republika postupuje dle mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu UNESCO, dle antidopingové úmluvy světového antidopingového kodexu a mezinárodní olympijské charty proti dopingu. Česká republika je naprosto standardní zemí v boji proti dopingu a plní všechny závazky, které z těchto dohod vyplývají. Nemyslím si, že sport v České republice by byl problematickou záležitostí. V tuto chvíli to je naprosto standardní záležitost," podotýká Kocourek.
Nekola nicméně svůj názor na počet dopingových kontrol opírá o zajímavý případ. Zatímco v české nejvyšší fotbalové soutěži, která má šestnáct týmů, bylo provedeno čtyřiačtyřicet kontrol, německá bundesliga s osmnácti týmy kontrolovala šest set až sedm set fotbalistů.
