Na Zlínsku se objevil africký mor prasat. Zpřísní se hygienická opatření

V Česku se objevil africký mor prasat. Nakažlivá choroba, kterou přenášejí volně žijící zvířata, se do země dostala nejspíš od divokého prasete, které přešlo přes hranice.

Praha (Aktualizováno: 11:25 27. 6. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Divoké prase se selaty | Foto: Milan Baják | Zdroj: Český rozhlas

Ministr Jurečka potvrdil výskyt afrického moru prasat na českém území. Dva uhynulí divočáci byli nalezeni u Zlína. V kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků bude vytyčeno tzv. zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat. Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda by se do oblasti pouze nastěhovala jiná divoká prasata.

V okolí nálezu uhynulých divočáků je podnik chovající pět tisíc prasat. Zpřísní se v něm hygienické podmínky a prasata budou vyšetřena. V případě, že by se tam objevil úhyn na mor, veterináři by nařídili vybití celého chovu.

Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Jde o akutní, vysoce nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Virus může přežít až půl roku, například v sušeném nebo mraženém mase.

Už loni informovali o riziku přenosu choroby z Polska čeští veterináři myslivce. "Šíření nákazy souvisí převážně s ilegálním obchodem z neznámých zdrojů, s pohyby lidí, s nehlášením nákazy nebo s nedodržováním opatření biologické bezpečnosti," uvedl tehdy šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná už dříve uvedla, že nemoc by v českých lesích nemusela mít jenom negativní dopady. Mohla by totiž snížit počty přemnožených divokých prasat. Kromě škod na polích a v lesích přibývá také střetů dopravních prostředků se zvěří.

  • Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. U AMP jsou ale příznaky a průběh nemoci rychlejší.
  • Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Vakcinace proti této nákaze není možná - jednak neexistuje, a jednak ji ani legislativa nepřipouští.
  • Primárně se vyskytuje na africkém kontinentu, kde je endemický v převážné části subsaharské Afriky. Původním nositelem onemocnění je prase bradavičnaté, od kterého se infikoval druh klíšťat, od kterého se nakazila další prasata. Virus může přenášet i další hmyz, ale pouze mechanicky.
  • Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké všech věkových kategorií. Virus je vylučován u prasat a nákaza se šíří všemi výměšky a krví do vnějšího prostředí. Významný je rovněž přenos kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný ve vnějším prostředí i v materiálech živočišného původu. Virus je spolehlivě ničen vysokými teplotami.
  • Do Evropy, ale i Jižní Ameriky se dostal ve druhé polovině minulého století, k opětovnému zavlečení na evropský kontinent došlo v roce 2007. Nákaza se tehdy prvně objevila v Gruzii a odsud se rychle šířila do Ruska, dalších zakavkazských republik, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
  • Inkubační doba je u nákazy od nemocného zvířete tři až 19 dní, u nákazy od klíštěte pět dní.
  • Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
  • V ČR se africký mor prasat dosud nikdy nevyskytoval. Loni se choroba objevila například v sousedním Polsku, kde se ale šíření povedlo zastavit. Nákaza je také na Ukrajině, v Moldavsku nebo v Gruzii. V Evropě se dlouhodobě africký mor vyskytuje na Sardinii, jedná se však o izolovanou lokalitu, odkud se nákaza dále nešíří.
  • V roce 2014 kvůli výskytu moru v některých zemích EU (například v Polsku nebo Litvě) zavedlo Rusko embargo na dovoz prasat a vepřového masa z EU. Světová obchodní organizace (WTO) loni rozhodnutí označila za diskriminační a porušující pravidla WTO.
  • Epidemie AMP měla v uplynulých letech za následek dramatický pokles počtu prasat v postižených zemích, například v zakavkazských republikách to bylo podle veterinární správy v průměru o 70 procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme