V Česku výrazně přibývá případů černého kašle, nejohroženější jsou malé děti
V Česku přibývá nemocných černým kašlem. Letos jich je už 880, nejvíc za poslední čtyři roky. Podle lékařů bude do konce roku víc než tisíc nemocných. Tolik případů bylo naposledy v 60. letech minulého století.
"Onemocnění je nejzávažnější pro nejmenší děti, to znamená děti do dvou čtyř měsíců života, které jsou dosud neočkované nebo nemají alespoň dvě základní očkování. U nás je to očkování hexavakcínou," vysvětluje epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.
„Pokud tyto děti nejsou očkované, mohou mít velmi závažné průběhy, které pro nejmenší děti mohou být skutečně fatální. Ty děti opravdu umírají. V poslední době máme čtyři úmrtí nejmenších, neočkovaných dětí, které se prokazatelně nakazily ve své rodině,“ poznamenává Fabiánová.
Letos ale tvoří největší skupinu nemocných středoškoláci. Zkušenosti má třeba dětská lékařka z Prahy 2 Zdeňka Skálová. „Viděla jsem ho u asi čtrnáctileté dívky. Dávila se, až hýkala, nemohla popadnout dech,“ popisuje.
O černém kašli mluvila na Radiožurnálu Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské nemocnice Na Bulovce
Podle Kateřiny Fabiánové může být za masivním rozšířením černého kašle nový druh virů nebo nové očkování. „Časem byla dána přednost bezpečnější očkovací látce, která ale nemá tak dlouhou protektivitu, to znamená, že ochrana je kratší,“ říká.
Primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová upozorňuje, že nárůst černého kašle je pozorován už celou řadu let, takže se přikročilo i k očkování starších dětí ve věku 11 let.
„Je to onemocnění, které je velmi nepříjemné i pro lidi, kteří jsou zcela zdraví. I u nich trvá řadu týdnů,“ říká. Nárůst nemoci i podle ní souvisí také s vakcinační strategií.
„Vždycky jsme tu měli nějaké případy černého kašle. Nebylo jich mnoho, ale vyskytovaly se. Nicméně celoplošným očkováním dětské populace došlo k tomu, že se významně zvýšila takzvaná kolektivní imunita a případů výrazně ubylo,“ vysvětluje Roháčová a pokračuje:
„Ale to očkování nechrání celý život. V okamžiku, kdy nemoc ochranu prolomí, případy se objeví. A jakmile je jich v populaci víc, tak osoby, které byly očkovány v mládí nebo vůbec, jsou vůči nemoci takzvaně naivní. A pak mohou onemocnět i lidé středního věku a starší lidé.“
První příznaky nenapoví
Podle Roháčové je černý kašel záludný především v tom, že první příznaky jsou zcela necharakteristické.
„Připomínají zcela běžný katar horních cest dýchacích, který máme třeba několikrát za zimu. Nikdo pak na to samozřejmě nereaguje podáním antibiotik. Poté přibývá kašle, který je záchvatovitý, může přijít i dušení a zvracení. V tomto okamžiku se antibiotika podají, ale už nezmírní průběh,“ popisuje a dodává:
„V současné době jsou děti očkováni v rámci pravidelného očkovacího kalendáře, očkování je posíleno ještě jednou dávkou v jedenácti letech. Doporučuje se i očkování v dospělosti, zejména v rodinách, kde se chystají na miminko, aby se novorozenec nemohl od nikoho nakazit.“
Zdravotní pojišťovny hradí očkování proti černému kašli jen dětem. Dospělého vyjde vakcína na zhruba 800 korun.
