V Kanadě zemřel spisovatel Josef Škvorecký
V kanadském Torontu zemřel jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů minulého století a exilový vydavatel Josef Škvorecký. Informoval o tom tamní server The Globe and Mail. Autorovi Zbabělců, Tankového praporu a dalších známých knih bylo 87 let.
Josef Škvorecký se dlouhodobě potýkal se zdravotními problémy. Zemřel v torontské nemocnici Princess Margaret Hospital, která se specializuje na léčbu rakoviny.
Náchodský rodák chtěl v mládí studovat medicínu, naštěstí pro českou literaturu se ale doktorem nestal. Mohly tak vzniknout prózy, kterými se zapsal do literární historie.
Osobnost Josefa Škvoreckého připomněl v Ozvěnách dne Radiožurnálu Jiří Peňás z Lidových novin
Asi nejslavnější je román Tankový prapor, jehož hlavním hrdinou je Škvoreckého ústřední postava Danny Smiřický. Po roce 1989 se kniha dočkala i filmového zpracování.
Mezi další Škvoreckého známá díla patří mimo jiné Zbabělci, Příběh inženýra lidských duší, Legenda Emöke nebo Prima sezóna. Napsal také několik filmových scénářů, nepočítaně článků, studií a esejů.
Český rozhlas připomene ve vysílání dílo Josefa Škvoreckého
Číst článek
Podle literárního vědce Pavla Janouška se budou čtenáři ke svěžímu dílu autora vždycky rádi vracet. „Pro mě byl Škvorecký nejzajímavější jako autor povídek, který uměl velmi groteskním způsobem zobrazovat svět kolem sebe a zachycovat paradoxy a bizarnosti života v socialismu a později i na Západě,“ ocenil Janoušek.
Ceněný literát i vydavatel
V Kanadě prožil Josef Škvorecký téměř polovinu života. Po emigraci v roce 1969 založil s manželkou Zdenou Salivarovou exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Společně pomáhali šířit díla autorů, kterým tehdejší režim znemožnil v Československu publikovat.
Přínos nakladatelství pro tehdejší Československo vyzdvihl literární kritik, publicista a šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek.
„Pro lidi, kteří Škvoreckého měli rádi už v době jeho pobytu v Čechách, to byla neuvěřitelně osvěžující záležitost, protože pokud se dostali ke knihám, které on vydával, tak je až na malé výjimky nikdy nezklamaly. Byl tam obdivuhodný výběr kvality a i jeho vlastní knihy, ač byly velmi přísně zakázány, pašovaly se a různě se za ně i trestalo, tak byly v obecném povědomí,“ připomněl Bílek.
Další literární vědec Michal Přibáň ztratil v Josefu Škvoreckém také přítele. „Nejvíc jsem si cenil jeho velkorysosti. Byla to jeho dominantní vlastnost, kterou by sice čtenáři Miráklu a některých jízlivějších pasáží z řady jeho textů neočekávali, ale myslím si, že této vlastnosti byl opravu plný. Ostatně to, že mě jako člověka o 40 let mladšího přijal mezi své přátele, o něčem vypovídá,“ řekl Přibáň.
Z rozhlasového archivu: 33 otázek pro Josefa Škvoreckého
Číst článek
„Myslím si, že Škvorecký byl to, čemu se říká skutečně humanista, jehož základy byly křesťanské. Byl také významný intelektuál a znalec především anglosaské literatury, ale stejně tak české literatury a vynikající překladatel. Škvorecký byl také velký vlastenec a těch 20 let, co vydával zpočátku na koleně u nich doma v Torontu, to byla především velká služba vlasti,“ zdůraznil vedoucí kulturní redakce Lidových novin Jiří Peňás.
V roce 1990 Škvorecký spolu s manželkou obdržel Řád Bílého lva III. třídy, v roce 1999 dostal státní cenu za literaturu a v roce 2004 se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta, pro kterou si z Kanady dokonce osobně přiletěl. Jeho jméno v Česku nese gymnázium, vysoká škola i jedna z dalších literárních cen.
