V kauze Asanace padly tři podmínky
S podmíněným trestem odešli od soudu tři ze čtyř vysokých funkcionářů komunistického ministerstva vnitra a StB. Odsouzeni jsou za akci Asanace, která měla donutit některé signatáře Charty 77, aby si sami podali žádost o vystěhování do ciziny. Zbývajícího obžalovaného soud osvobodil.
Tresty pro tři obviněné jsou sice tříleté, ale podmíněné s odkladem na čtyři roky. Důvodem byl věk obžalovaných, kterým je dnes přes 70 let. Zproštěn obžaloby byl pro nedostatek důkazů jen Oldřich Mézl. Státní zástupkyně si ponechala čas na rozmyšlenou, zda se proti rozsudkům odvolá. Přítomní disidenti byli s verdiktem vesměs spokojeni až na Vlastimila Třešňáka.
Soudkyně v odůvodnění výroku uvedla, že jeho cílem nebylo odsoudit obžalované k dlouhým trestům, ale jednoznačně říci, že ke zločinům došlo. Obžalovaní totiž porušili i tehdy platnou ústavu. Soud vycházel z písemných důkazů, například z rozkazu k zahájení akce Asanace podepsaného tehdejším ministrem vnitra Jaromírem Obzinou. Ten čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně jeho poslanecké imunity z tehdejší doby.
Podmínku dostal bývalý náčelník 10. správy ministerstva vnitra Vladimír Stárek a dále Zdeněk Wiederlechner, který ho v této funkci v roce 1982 vystřídal, a šéf pražské StB Zdeněk Němec. Vyhlášení rozsudku si v jednací síni vyslechl pouze Stárek, ostatní obžalovaní se nedostavili.
Jednání soudu sledoval i bývalý disident Jan Ruml, který odcházel spokojen. "Já myslím, že bylo nepochybně prokázáno, že v akci Asanace Státní bezpečnost porušovala i tehdejší komunistické zákony a myslím si, že byla jasně konstatována vina vysokých představitelů StB, a ta otázka trestu v tomto už není zase tak podstatná".
Akce Asanace byla v letech 1977 až 1985 zaměřená na vytipované signatáře Charty 77. Ty měli být šikanováním i fyzickým násilím donuceni k vystěhování z Československa. Asi ve dvaceti případech se to skutečně podařilo, a do zahraničí vycestovali například Jaroslav Hutka, Pavel Landovský, nebo Ivan Medek.
Podle obžaloby vydal příkaz ke spuštění akce tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina. Ten ale tvrdí, že nemůže být za akci souzen, protože se na něj vztahuje poslanecká imunita, neboť byl v letech 1973 až 1989 členem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Soudkyně proto nařídila přezkoumat, zda je pro tento fakt jeho další trestní stíhání přístupné.
Jeden ze signatářů Charty 77 Ivan Medek považuje Obzinovu poslaneckou imunitu za nesmyslnou. "Prakticky každý ministr je vždycky zároveň poslancem. To znamená, že podle tohoto výkladu by ministr nemohl být vůbec odpovědný za své činy. Imunita, pokud je vůbec možné ji protáhnout až do současné doby, by se proto měla vztahovat na jeho činnost jako poslance, nikoliv jako ministra. Podle mého soudu je imunita v tomto případě právní nesmysl," řekl Radiožurnálu Medek.
Všichni obžalovaní jsou podle něj za činy během Asanace odpovědni. "To je komplikované, protože oni dostávali rozkazy a mohou se odvolávat na to, že je museli plnit. Pakliže ale nerozpoznali zločinnost těch rozkazů, tak jsou odpovědní svojí inteligencí a rozumem," domnívá se Medek.
První tresty v kauze Asanace padly v pondělí. Za brutální týrání disidentky Ziny Freundové a Zbyńka Benýška poslal soud na tři roky do vězení bývalé estébáky Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka. Ani jeden z nich se líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1 nezúčastnil. Na začátku 80.let po fyzických útocích této dvojice oba chartisté raději opustili zemi.
