V případu privatizace petrochemického holdingu Unipetrol se objevují nová závažná fakta. Do výběrového řízení se totiž za podivných podmínek nedostalo konsorcium v čele s ruským plynárenským gigantem Gazprom. Firma, která může, na rozdíl od polského PKN Orlen, spoléhat čistě na svoje suroviny, přitom nabídla za Unipetrol jednu z nejvyšších cen - 15 miliard a 312 miliónů korun.

Tento článek je více než rok starý.

8:24 30. ledna 2006 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tedy o dvě miliardy korun více, než za koupi holdingu zaplatil polský ropný koncern. Vyplývá to z dokumentů, které má Radiožurnál k dispozici. Ministr průmyslu Milan Urban byl touto informací překvapen: "Tak já žádnou takovou informaci nemám. V každém případě ten proces byl naprosto transparentní, rozhodovala cena, která měla být předložena v daný okamžik."

Jenže PKN Orlen zaplatil za Unipetrol jen necelých 13 miliard a další necelé dvě miliardy za odkoupení pohledávek holdingu. Dalšího z účastníků soutěže kazašský KazMunajGaz, který za Unipetrol nabídl nejvíce, vláda vyřadila kvůli jeho údajné nedůvěryhodnosti.

Podle informací Radiožurnálu ale BIS ani rozvědka vládu na možná bezpečnostní rizika, spojená s touto firmou, obchodující bez potíží na londýnské burze, neupozorňovala. Dokládají to například slova šéfa rozvědky Karla Randáka: ""To, jestli měla vláda nějaké jiné informace, to samozřejmě předpokládám, že měla, tak tyto informace neměly svůj zdroj na našem úřadě."

Rozvědka podle informací Radiožurnálu naopak vládu varovala před Poláky. Odůvodňovala to neprůhlednou vlastnickou strukturou firmy. To už ale její šéf nechtěl komentovat.

Milan Kopp, Jan Hrbáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít