V lidovém pojetí dnes Vánoce vrcholí koledou a dalšími zvyky
Dnes slavíme druhý svátek vánoční - svatého Štěpána, prvního mučedníka. Svatý Štěpán byl ukamenován za to, že obviňoval Židy ze smrti Ježíše. V lidovém pojetí dnes české Vánoce vrcholí koledou a různými dalšími zvyky. Naši předkové tento den slavili vesele. Po obřadném Božím hodu vánočním, který připomínal narození Krista, přišlo na svatého Štěpána vítané rozptýlení.
Na Štěpána není pána, říkali naši předkové. Druhý svátek vánoční slavili o poznání veseleji než Boží hod. Ten byl víc obřadný a hlavně vyhrazený jen rodině. Na Štěpána chodily děti na koledu po vesnici a dostávaly pamlsky a drobné mince. Chasa v ten den mohla měnit hospodáře. Právě z toho vzniklo zmíněné přísloví, vysvětluje etnoložka Ilona Vojancová.
"Na Štěpána mohl hospodář dát výpověď chase; chasa odcházela k jinému. Hospodář měl také na Štěpána odměnit chasu za služby po celý rok. A většinou také od Štěpána do konce roku měla chasa volno, dnes bychom řekli dovolenou."
"Děti vyrážely ráno na koledu, přály hospodářům a hospodyním štěstí, zdraví a aby se jim vyvedla úroda, a byla to také příležitost, kdy děti dostávaly za koledování odměnu. Nesměly zapomenout na to, aby navštívily kmotry a také jim popřály, a ti je zase odměnili nějakým pamlskem a ti bohatší třeba i nějakým penízkem," připomíná některé zvyky etnoložka Ilona Vojancová.
"Se Štěpánem, který byl patronem koní, je spojený také známý zvyk svěcení ovsa, aby ti koně byli zdraví," dodává středočeský etnograf Dalibor Hobl.
Křesťané svatého Štěpána oslavují jako prvního mučedníka, který věřil ve vzkříšení Ježíše Krista. Tvrdil, že Ježíš je rovný Bohu a Židé jsou vinni za jeho smrt. Za své přesvědčení byl ukamenován kolem roku 37 před Damašskou bránou do Jeruzaléma.
