V neděli si o hodinu přivstaneme, čas se změní na letní
Nadcházející víkend v sobě skrývá nepochybně mnoho lákadel a tajemství. A také jednu věc, na kterou jsme si asi za ta léta zvykli, ale valné nadšení zrovna nebudí - v noci ze soboty na neděli se mění čas a zmizí jedna hodina. Kdo bude vzhůru, může si ve dvě hodiny ráno přeřídit hodinky na třetí.
Lidé se v názorech na změnu času liší. Někomu nevadí, někomu činí velké problémy. Někdo ji přivítá s radostí a vidinou blížícího se léta, někdo je po změně unavený a ospalý.
Časové posuny byly zavedeny především kvůli úspoře elektřiny. Bývalý předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt je ale přesvědčen, že přechody na letní čas už nemají z tohoto hlediska žádný přínos.
Názory lidí na změnu času natáčela v Karlových Varech reportérka Andrea Strohmaierová a o pozbývají smyslu posunování hodinek o hodinu tam i zpět mluvili na Radiožurnálu bývalý předseda ERÚ Josef Fiřt a senátor zvolený za KDU-ČSL Petr Šilar
„Většinou všichni začínali v jednu pracovní dobu mezi šestou sedmou. Posunutím, když už se v létě rozednívalo, docházelo k určitým úsporám. Po změnách, které jsme prodělali, a i po rozložení pracovního času, se domnívám, že to pozbývá smyslu.“
„Já si myslím, že se jedná hodně o zvyk. Ten je tím velkým rozhodujícím momentem. Všichni na to nabíhají a počítají s tím,“ myslí si Fiřt. Za rozumné by považoval, pokud by se Evropa rozhodla změnu času zrušit.
Organismus si zvyká několik dnů
Mezi odpůrce letního času patří například profesorka Hana Rosolová z druhé interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Podle ní je hlavním problémem to, že lidé méně spí:
„Je to tím, že si myslíme, že den nemá konec. Potom relativně dříve vstáváme. Všechno to jde na úkor spánku a jde-li něco na úkor spánku, musí se to odrazit na naší únavě, případně na dalších poruchách.“
Lékaři se v zásadě shodují na tom, že si na změnu času lidé zvykají asi týden. „Říká se, že lidé mladší se daleko lépe přizpůsobují změně než lidé starší. Obecně se má za to, že tu jednu hodinu naše tělo během několika dnů vstřebá, takže cirkadiánnní rytmus se upraví,“ říká profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Méně spánku hůře snášejí malé děti. Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Hany Cabrnochové se změny času bojí hlavně matky batolat:
Přechod na letní čas zpozdí o hodinu čtrnáct nočních rychlíků
Číst článek
„Ta režimová opatření, aby všechno probíhalo ve stejnou dobu, vedou k určitému klidu dítěte a jsou strašně důležitá. Jestliže matka každý den v poledne své dítě ukládá ke spánku a najednou to vychází o hodinu jinak, obvykle to musí řešit nějakým postupným upravováním toho režimu.“
‚Jen jeden čas‘
Odpůrci letního času tvrdí, že posun působí problémy se spaním. Podle některých dokonce stoupá počet dopravních nehod a sebevražd.
Proti změně času bojuje senátor zvolený za KDU-ČSL Petr Šilar, který dnes oznámil, že založil evropskou občanskou iniciativu s názvem „Jen jeden čas“.
Šilar souhlasí s názorem, že změna času je významným zásahem do přirozeného biorytmu. „Je to možná více u lidí, kteří jsou spjatí s venkovem a s venkovským způsobem života. Hodně lidem to dělá problémy – zdravotní, sociální. Jsou na to i studie. Ono to způsobuje i problémy organizační. Třeba ráno při vstávání – lidé musí vstávat o hodinu dřív.“
Občanská iniciativa má podle něj za úkol v Evropě vyvolat petiční akci o zrušení takovýchto změn. „Je otázka, jestli letní, nebo zimní, ale my jsme hlavně proti tomu, aby neprobíhaly změny,“ dodává.
„Jestli ještě získáme podporu, tak to můžeme zkusit i přes zákonodárnou iniciativu na naši vládu nebo na druhou komoru parlamentu, ale my to chceme dělat právě přes podporu lidí široké veřejnosti, kterým to vadí.“
Změna času se nejhůř přeřídí na slunečních hodinách. Jsou ale výjimky
Číst článek
Se sběrem podpisů chce Šilar začít 1. července. „To trvá rok. Potom by se to předkládalo Evropské komisi. Ta by to měla posoudit a dát na legislativu,“ uvádí. Ke zrušení měnění času by tak prý mohlo dojít za tři čtyři roky.
