V péči o nadané děti je stále co zlepšovat, míní odborníci

V Česku roste počet nadaných dětí. Je to hlavně tím, že ve školce nebo ve škole se častěji najdou učitelé, které malého génia rozpoznají a umí s ním dál pracovat. Přesto to ale někdy nestačí. Odborníci říkají, že v péči o nadané děti je stále víc věcí, které se musí zlepšit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V první třídě

V první třídě | Foto: Jana Šustová

S nadaným dítětem by měli pomoci hlavně zkušení psychologové, kteří rodičům poradí, jak se s dítětem učit a do jaké školy by mělo chodit, aby své nadání neztratilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak je na tom české školstvé s péčí o nadané děti, zjišťovala redaktorka Klára Bílá

Důležitý je i přístup učitelů nebo školy, která může přistoupit na to, že dítě umístí do vyššího ročníku. To je i případ sedmileté Jarušky, která chodila do páté třídy. Její příběh přinesl Radiožurnál v únoru.

Jaruška umí plynule číst a v matematice páté třídy je lepší než někteří její spolužáci. Proto přeskočila tři třídy. Vypadá ale jako předškolní dítě, je křehká a v lavici mezi páťáky se ztrácí.

Jitka Fořtíková, která se věnuje mimořádně nadaným dětem, Jarušku zná a tvrdí, že je neobvyklé, aby i takto nadané dítě přeskočilo tři ročníky.

„Bohužel po této akceleraci sahají školy, které nemají moc dobrou zkušenost s prací s nadanými dětmi a jeví se jim to na první pohled jako nejjednodušší varianta. Dítě prostě přesadí do vyššího ročníku a jakoby se o něj nemusí starat. Já osobně bych z hlediska odborného takto výraznou akceleraci vůbec nedoporučila,“ říká Fořtíková.

Problémem jsou často učitelé

Nadaným dětem se věnuje i společnost Mensa a snaží se pomáhat školám i školkám v této oblasti. Podle předsedy Mensy Tomáše Blumensteina už se práce s nadanými dětmi ve školách trochu zlepšila. Přiznává ale, že některé chytré děti ztrácíme neprofesionálním přístupem učitelů.

„Pokud nadprůměrně nadané dítě přijde do základní školy, umí už číst a psát a učitele to obtěžuje, říká mu, aby už se nehlásilo, tak je to pro dítě strašně ubíjející. V nemálu případů dítě ztrácíme jako republika, ztrácíme jeho potenciál a kolikrát je to vina učitele,“ upozorňuje Blumenstein.

Legislativa na nadané děti nepamatuje

Ani školský zákon moc na nadané děti nemyslí. V tomto směru je pořád co zlepšovat, připomíná Jitka Fořtíková:

„Rozšiřování, prohlubování učiva, extra materiály, jakákoliv práce navíc, individualizovaný přístup k dítěti, to je základ práce s nadaným dítětem ať už na prvním, druhé stupni nebo na střední škole. A to se v zákoně vůbec neobjevuje. Nejspíš legislativci počítali, že to je základ, který každý učitel zná, a není k tomu potřeba moc podmínek navíc.“

Nadané dítě potřebuje individuální přístup. Jenže pedagog má na starosti kolem třiceti dětí. A v české legislativě chybí další možné řešení problému - školy nemají nárok dostat asistenty k nadanému dítěti, poukazuje Fořtíková. V legislativě podle ní chybí hlavně podmínky toho, za jakých okolností dítě může přeskočit třídu.

Martin Hromádka, Klára Bílá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme