V počtu malých obcí je Česko evropským unikátem. Čtvrtina vesnic má méně než 200 obyvatel

Často v nich bydlí sotva dvě nebo tři desítky obyvatel. Přesto mají vlastní název, starostu i radnici. V počtu malých obcí je Česko evropským unikátem. Alespoň to vyplývá z loňské studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle dokumentu má každá čtvrtá česká obec méně než 200 obyvatel. A nových samospráv dál přibývá, i když ne tak rapidně jako například v 90. letech.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Malých obcí je v Česku opravdu mnoho | Zdroj: ze-vzduchu.cz

Třeba v malebné vísce Vysoká Lhota na rozhraní Vysočiny a Jihočeského kraje Český statistický úřad loni napočítal jen 15 obyvatel.

Nechte spát dějiny, zní hlasy proti oživení zaniklé německé vesnice v Krušnohoří

Číst článek

Méně než 200 lidí loni podle OECD bydlelo v asi 1550 českých obcích, tedy zhruba v každé čtvrté. Ze všech členských zemí tak Česko platí za tu nejrozdrobenější s nejmenšími obcemi. A nové samosprávy přibývají, i když ne tak jako v 90. letech, říká předseda Českého zeměměřičského a katastrálního úřadu Karel Večeře. 

„V tom období od roku 1993 do 2000 jde o stovky nových obcí. Zatímco v té současné době už je ta situace spíše výjimečná."

Důvody vzniku i zániku obcí se různí

V roce 2013 na mapu Česka přibyla třeba Krhová na Vsetínsku, která se oddělila od Valašského Meziříčí. A loni po úpravách vojenských újezdů vzniklo dalších šest obcí.

Podle Zdeňka Kučery z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy je rozdrobenost Česka daná historicky. Změnit se to podle něj pokoušeli komunisté slučováním obcí do větších celků.

Český archeolog sklízí úspěch za průzkum hradiště a zaniklé vesnice z dob Přemyslovců

Číst článek

 „V 90. letech ten návrat k osamostatnění je určitým zase přirozeným jevem, kdy ty komunity mohly cítit zase potřebu zpětně vyjádřit i svou identitu a vytvořit zpět vlastní samosprávnou jednotku."

Obce a sídla v Česku ale také zanikají. Po druhé světové válce bylo vysidlování spojeno s odsunem českých Němců. Do 80. let pak obce a sídla zanikaly hlavně při výstavbě přehrad nebo kvůli těžbě uhlí.

Zasahovalo také počasí. V šedesátých letech větrná smršť doslova smetla vesnici Studánky na Domažlicku. Trosky zůstaly i z Troubek na Přerovsku po povodni v roce 1997. Obě vesnice se ale podařilo obnovit.

Dnes už obce z mapy ubývají zřídka. Od roku 2001 eviduje Český statistický úřadu jen 13 zaniklých obcí.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme