V Praze bude na 40 půlnočních mší

Je Štědrý den, začínají Vánoce. Křesťané si připomínají narození Ježíše Krista, připomínají svou víru, že je Božím synem, Vykupitelem a Mesiášem zaslíbeným Izraeli o 800 let dříve proroky. Vánoce ale u nás nelsaví všichni - například muslimové, židé a svědci Jehovovi. Muslimové sice postavu Ježíše v určitém smyslu zahrnuli do svého náboženství, židé pak na "svého" Mesiáše čekají dodnes.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

mše | Foto: Jitka Vocelková

Ke Štědrému večeru patří půlnoční mše. Katolická církev jich jen v Praze ohlásila na čtyřicet. Při některých z nich, stejně jako při bohoslužbách Církve československé husitské, určitě zazní tradiční Rybova Česká mše vánoční - skladba stará už více než dvě stě let. Populární kompozice je skutečným hudebním symbolem českých Vánoc. "Rybovka" zní v mnoha chrámech i na koncertech.

V těchto dnech se ale také velmi těší děti, a to přinejmenším tolik jako o letních prázdninách. Pro řadu rodin je dnešek časem klidné procházky, ale současně také dobou strojení stromečků, posledního balení dárků a smažení kapra ke sváteční večeři.

Většinová společnost původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. K vánočním dnům se váže řada lidových zvyků. Dnes mezi ně patří hlavně tradice spojené s gastronomií či třeba se zdobením vánočního stromečku. Naši předci byli ale v dodržování obyčejů mnohem důslednější, říká etnograf Dalibor Hobl. "Můžeme říct, že ten Štědrý den byl spojen s koledou. Hlavně to byly děti z chudších rodin. Původně chodili i dospělí, a tak si přivydělávali ke svému platu. Kromě koledování se odbývaly obchůzky různých bytostí, Peruchta hlídala půst. Tím strašili děti a pomáhali jim překonávat období čekání večerní dárky."

Markéta Kaclová, Ladislav Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme