V Praze bude na 40 půlnočních mší

Je Štědrý den, začínají Vánoce. Křesťané si připomínají narození Ježíše Krista, připomínají svou víru, že je Božím synem, Vykupitelem a Mesiášem zaslíbeným Izraeli o 800 let dříve proroky. Vánoce ale u nás nelsaví všichni - například muslimové, židé a svědci Jehovovi. Muslimové sice postavu Ježíše v určitém smyslu zahrnuli do svého náboženství, židé pak na "svého" Mesiáše čekají dodnes.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

mše | Foto: Jitka Vocelková

Ke Štědrému večeru patří půlnoční mše. Katolická církev jich jen v Praze ohlásila na čtyřicet. Při některých z nich, stejně jako při bohoslužbách Církve československé husitské, určitě zazní tradiční Rybova Česká mše vánoční - skladba stará už více než dvě stě let. Populární kompozice je skutečným hudebním symbolem českých Vánoc. "Rybovka" zní v mnoha chrámech i na koncertech.

V těchto dnech se ale také velmi těší děti, a to přinejmenším tolik jako o letních prázdninách. Pro řadu rodin je dnešek časem klidné procházky, ale současně také dobou strojení stromečků, posledního balení dárků a smažení kapra ke sváteční večeři.

Většinová společnost původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. K vánočním dnům se váže řada lidových zvyků. Dnes mezi ně patří hlavně tradice spojené s gastronomií či třeba se zdobením vánočního stromečku. Naši předci byli ale v dodržování obyčejů mnohem důslednější, říká etnograf Dalibor Hobl. "Můžeme říct, že ten Štědrý den byl spojen s koledou. Hlavně to byly děti z chudších rodin. Původně chodili i dospělí, a tak si přivydělávali ke svému platu. Kromě koledování se odbývaly obchůzky různých bytostí, Peruchta hlídala půst. Tím strašili děti a pomáhali jim překonávat období čekání večerní dárky."

Markéta Kaclová, Ladislav Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme