V Praze se koná XV. všesokolský slet. Číslovka patnáct v názvu není úplně přesná
Přestože po únoru 1948 byl Sokol v Československu umlčován a tradice všesokolských sletů byla přerušena, sokolské ideje se komunistům vykořenit nepodařilo, stejně jako tradici sokolských sletů.
Sokolské slety začaly v roce 1882, ale neskončily XI. sletem v roce 1948. Dále pokračovaly ve svobodných a demokratických zemích, tam, kde se usadili sokolové před mnoha lety a kam se uchýlili sokolové-exulanti po roce 1948 a 1968.
Zásluhu na tom, že tradice sletů pokračovala, má Ústředí československého sokolstva v zahraničí, které v exilu pečovalo o odkaz Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Vedle každodenní sokolské činnosti organizovalo i sokolské slety.
„Za komunismu to bylo zakázané, ale sokoli se scházeli. Já už jsem byl cvičit v Paříži a v Curychu. Tam z Čech nebyl prakticky nikdo. Dobrá byla soudržnost Čechů z celého světa,“ říká Zdeněk Tomka, který před více než třemi desítkami let emigroval do Švýcarska.
Sletů v Curychu se účastnil v roce 1982 a v Paříži v roce 1990. To byly poslední dva ze Všesokolských sletů, které uspořádali čeští exulanti v zahraničí. Na ty další se už sjeli všichni znovu v Čechách.
Všechny zahraniční slety byly číslovány samostatně, právě proto se v Praze v těchto dnech koná teprve XV. všesokolský slet i přesto, že je v pořadí už dvaadvacátým. Jeho účastníkům je to ale jedno, hlavní je, že Sokol žije v Čechách i po 150 letech.
