V Praze vyvrcholí mší upomínka na Anežku Českou

V kostele sv. Františka z Assisi v Praze věřící na mši uctí památku sv. Anežky České. Osmisté výročí jejího narození jsme si připomněli právě tento týden.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Svatá Anežka Česká | Foto: Zuzana Walterová

V klášteře, který v Praze založila a dodnes nese její jméno, sloužil čtvrteční mši pražský arcibiskup Dominik Duka. Na další bohoslužbě k uctění jejího odkazu se věřící sejdou dnes dopoledne v kostele sv. Františka z Assisi v Praze. Symbolicky, neboť Anežka byla františkánkou.

Naše nejznámější světice byla dcerou krále Přemysla Otakara I. a mohla se výhodně provdat. Dala ale přednost askezi františkánského řádu a celoživotní péči o nemocné a chudé. Podle religionisty Ivana Štampacha se úspěšně angažovala i ve věcech veřejných.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Věry Dluhoschové

Anežka nebyla éterická bytost odtržená od světské reality, ale energická žena, která lásku k bližním projevovala účinnými skutky. Naše nejslavnější světice byla průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče na české půdě. V pouhých jednadvaceti letech založila v Praze špitál sv. Františka,podle tohoto vzoru pak vznikaly další. Službu trpícím brala jako své celoživotní poslání, ale angažovala se i v politice, smiřovala například rozvaděné panovnické rody.

„Když už dcera z panovnického rodu šla do kláštera, šla do bohatého benediktýnského kláštera, hned se stala abatyší. Anežka vedla život skromný, chudý, tak, jak si představujeme u františkánů,“ popsal Štampach.

Nedlouho po její smrti v roce 1282 začal národ Anežku spontánně uctívat jako světici. V průběhu staletí pak mnoho osobností usilovalo o její kanonizaci, mezi nimi i Eliška Přemyslovna nebo Karel IV. Teprve v roce 1874 ale byla Anežka česká prohlášena za blahoslavenou a mezi světce ji povýšil papež Jan Pavel II. Jak připomíná prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík, bylo to v památném listopadu roku 1989 několik dnů před začátkem sametové revoluce.

„Promítlo se to do kultivované nenásilné atmosféry převratu,“ myslí si Halík. Tehdejší chvíle měla prozářit právě kultivovaná mírná osoba světice a její odkaz.

Pavla Dluhoschová, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme