V případě zákazu pomazánkového másla chtějí jeho výrobci dál bojovat
Čeští mlékaři dnes s napětím očekávají rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Ten jim buď zakáže, nebo povolí dále používat název „pomazánkové máslo“. Podle evropských norem totiž výrobky označené jako máslo musí mít nejméně 80 procent tuku a české pomazánkové máslo jich má jen 33.
Mlékaři obhajují dlouholetou tradici unikátního výrobku a změnu názvu rozhodně nechtějí. Podle nich si český zákazník za téměř 40 let na pomazánkové máslo zvykl a s tradičním máslem si ho neplete.
„Spotřebitel si zvykl na určitý název a vyhledává ho,“ potvrzuje za Potravinářskou komoru Michal Němec.
Na pomazánkové máslo nedají dopustit v Chocni, kde se vyrábí. Vedoucí prodejny potravin na náměstí Alena Abrahámová potvrzuje, že právě tento produkt jde nejvíce na odbyt. Jiný název by jí nevadil. „Myslím si, že by si na to lidi zase zvykli,“ říká.
Reakce na případné zrušení názvu pomazánkové máslo zjišťovala v Chocni Iveta Záleská
Zato zákaznice Dana Kafková je jiného názoru: „Mám ráda ze zvyku ty staré názvy. Ale kdybych věděla, že to je ono, tak bych se musela přizpůsobit.“
Ředitel Choceňské mlékárny Pavel Marek se obává, že receptura postupně zanikne, pokud ji Evropská komise zakáže pod názvem pomazánkové máslo.
„Ztratil by se do kategorie mléčných pomazánek, kde už není vydefinováno, kolik má mít procent tuku, jakou to má mít sušinu, jestli tam mají být nějaké další přídavné látky,“ jmenuje důvody.
Pokud soud rozhodne v neprospěch Česka, mlékaři se ještě pokusí pomazánkové máslo na českém trhu zachovat.
„Ať už je to s žádostí o zaručenou specialitu – to je jedna z možností, která bude následovat,“ dodává Marek.
Generální ředitel mlékárny Madeta Milan Teplý hodnotí soudní řízení jako vymyšlený problém, který neexistuje. Spotřebitel dokáže podle Teplého naprosto jasně rozlišit mezi pojmy „máslo“ a „pomazánkové máslo“ a žádná záměna či zmatení pojmů tady nehrozí.
Generální ředitel mlékárny Madeta Milan Teplý hodnotí celý proces silnými slovy
„Je to bojkot českých výrobců, kteří uvedli velmi kvalitní výrobek na trh. Je o něj zájem na západě i na východě. Víte, co je na tom pikantní? Že ta stížnost do Evropské komise vznikla v České republice. Vznikla tady lobbistickou skupinou myšlenka ve prospěch tukového průmyslu povalit tenhle výrobek. Zkrátka a dobře, tam si o nás musejí myslet, že jsme totální blbové,“ tvrdí.
S případným zákazem pomazánkového másla odhaduje šéf Madety pro firmu stotisícové náklady na víc: „Musím brát do úvahy, že nás to bude stát pár sto tisíc, abychom zlikvidovali obaly, které jsou, vytiskli nějaký jiný duchaplný název.“
„Já jsem to před třiceti lety pomáhal uvést do života a končím mlékařskou kariéru s tím, že se pár Neználků v městě moudrosti zvaném Brusel rozhodlo, že to nemůže být nazváno máslem. Samozřejmě máme připravené náhradní varianty, ale já je lituju. U nás je to zvyklost, místní specialita, a aby nám někdo z Evropský unie rozkazoval, jestli smíme tenhle výrobek nazývat pomazánkové máslo, tak je upřímně lituju,“ dodává.
Vzniklo z nouze
Pomazánkové máslo poprvé spatřilo světlo světa v 70. letech v Liberecké mlékárně. Jde o produkt ze zakysané smetany a sušeného mléka, který se vyrábí jen u nás a na Slovensku.
Vyvinutý byl z několika důvodů – například proto, že kvůli nedostatku bylo potřeba v 70. letech šetřit mléčným tukem.
„Důvod bylo připravit mléčnou pomazánku na bázi mléčného tuku, která bude roztíratelná bezprostředně po vyjmutí z ledničky,“ vysvětluje předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Loni se u nás vyrobilo 7 a půl tisíce tun pomazánkového másla a tento tradiční produkt je u Čechů značně oblíbený. Kvalitu smetanové pomazánky dnes hlídá dokonce směrnice.
„Spotřeba výrobku je téměř jeden kilogram na osobu a rok,“ potvrzuje Kopáček.
Mlékaři se snažili zachovat název i tím, že chtěli získat pro výrobek pečeť zaručené tradiční speciality. Zatím se jim to ale nepovedlo.
