V Sasku sílí kvůli migrační krizi volání po pravidelných hraničních kontrolách
Někteří politici v Sasku navrhují znovuzavedení pravidelných hraničních kontrol. Chtějí tím zamezit přílivu imigrantů, kteří do Německa míří z Balkánu přes Maďarsko a Česko. Obnovení hraničních kontrol vnímají politici jako nutný krok v situaci, kdy se nedaří účinně hlídat vnější hranice schengenského prostoru, jehož součástí je většina zemí Evropské unie.
Po obnovení hraničních kontrol volá v Sasku už delší dobu euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD). Nyní se k ní připojila i část vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU).
„V současné situaci bychom měli vytvořit kontrolní stanoviště v bezprostřední blízkosti hranic i v jejich širším okolí. Podle mě by to umožnilo, abychom zadrželi nelegální imigranty,“ řekl rozhlasové stanici MDR zemský poslanec za CDU a expert strany na vnitropolitická témata Christian Hartmann.
O názorech na obnovení hraničních kontrol na vnitřních hranicích EU mluvil europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL a bývalý europoslanec Libor Rouček z ČSSD
Čeští politici ale o znovuzavedení kontrol na hranicích nechtějí slyšet. Podle nich je potřeba především lépe zabezpečit vnější hranice schengenského prostoru.
„To řešení není v České republice, řešení je v tlaku na evropské orgány, abychom začali vážně brát ochranu vnější hranice. Řecko, Itálie a Maďarsko – to jsou státy, kde nás bota tlačí,“ reagoval ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
„Podle mě by to byl krok zpátky. Pokud někdo chce zasahovat proti imigrantům, tak musí zasahovat proti pašerákům. Vrátit na hranice vojáky nebo tam stavět nějaké barikády je totální nesmysl,“ říká na návrhy zaznívající ze Saska europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.
Bývalý europoslanec za ČSSD Libor Rouček upozorňuje, že nejde o oficiální návrh, ale jen o názor několika poslanců saského sněmu. Ani podle něj by kontroly na vnitřních hranicích nic nevyřešily.
„Volání po kontrolách odráží situaci v Sasku. V Drážďanech má sídlo hnutí Pegida, v Sasku jsou protiimigrantské a protiislámské nálady nejsilnější v celém Německu. Saská CDU, aby neztrácela hlasy vůči krajní pravici, tak část poslanců přichází s těmito návrhy,“ míní Rouček.
Slabé místo? Jižní hranice EU
Jeden ze saských poslanců za CDU také prohlásil, že by měla Evropská komise prošetřit, jestli státy na periferii EU neporušují Schengenskou dohodu, když se jim nedaří bránit nedovolenému překračování vnější hranice do společného schengenského prostoru. Právě jižní hranice je teď považována za nejslabší místo.
„Česká politická reprezentace ve spolupráci s dalšími by měla tlačit na Evropskou komisi s cílem věnovat se zabezpečení vnější hranice. Pokud bude potřeba určitá pomoc, včetně nasazení policistů nebo vojáků třeba na řecko-turecké hranici, tak spolupracujme a tam pomozme. Ale není řešení, aby stáli naši vojáci někde v Břeclavi a kontrolovali na dálnici,“ myslí si Rouček.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského je však pomoc EU jižním státům už dnes dostatečná, především Řecko ale situaci nezvládá.
„Pomoc, která se dostává těmto státům, je nevídaná a neskutečná. Za poslední rok se pomoc ztrojnásobila, včetně kapacit. Vždycky je možné udělat víc, ale já se trochu bojím, že premiér Tsipras nevyužívá všech kapacit vojáků a policistů na svém území a opravdu s těmi věcmi příliš nebojuje,“ upozorňuje Zdechovský a připomíná, že Řecko má k dispozici vysoký počet vojáků.
Kontroly v Schengenu jen ve výjimečných případech
Evropská legislativa dává státům v rámci schengenského prostoru právo obnovit pravidelné kontroly na hranicích jen ve výjimečných případech.
„Členský stát má kdykoli právo kontrolovat třeba u hranic nebo na hranicích osoby, které procházejí nebo projíždějí, může se jich dotazovat na jejich totožnost, důvod pobytu, ale taková kontrola nesmí vypadat jako hraniční kontrola. Ale běžně se to děje, u nás u hranic s Rakouskem takové kontroly probíhají,“ vysvětluje Michal Tomášek, vedoucí katedry evropského práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Jak reálné je obnovení kontrol na hranicích se zamýšlel publicista Jaroslav Šonka a vedoucí katedry evropského práva na Právnické fakultě UK Michal Tomášek
„Druhá možnost je, že členský stát může za určitých okolností obnovit hraniční kontroly v plném rozsahu, jestliže je závažné ohrožení vnitřní bezpečnosti státu. To se také děje, například když jsou velká fotbalová utkání a velký příliv agresivních fanoušků,“ popisuje.
Tomášek upozorňuje, že ani v takovém případě nesmějí být kontroly po delší dobu než 30 dnů, musí být upozorněn Evropský parlament a ostatní členské státy a také musí být skutečně prokázána přímá souvislost mezi obnovením pohraniční kontroly a hrozbou. V případě migrantů podle něj sice může jít o jistou hrozbu, její prokázání ale považuje za obtížné.
„Schengenský systém vyjadřuje, že členské státy si důvěřují. Tady by to byl výraz určité nedůvěry vůči jinému členskému státu, že nedokázali uprchlíky správně regulovat,“ dodává vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty UK.
