V Senátu se sešli předsedové 11 parlamentů
Dvacet let od sametové revoluce připomíná také konference v Senátu. Účastní se jí předsedové parlamentů z jedenácti postkomunistických zemí. Během ní byla přijata deklarace,v níž zaznělo, že popírání a zlehčování zločinů nacismu a komunismu by mělo být v Evropě postihováno stejnou měrou.
S úvodním slovem hosty oslovil předseda Senátu Přemysl Sobotka.
"Osobně považuji právo na vlastní názor na proces evropské integrace za základní předpoklad demokratické diskuse i celkového úspěchu naší další společné cesty v prosperující, konkurenceschopné a především rozmanité a svobodné Evropě," řekl v úvodu konference Přemysl Sobotka.
Účastníci konference také přijali deklaraci, podle níž by popírání a zlehčování zločinů nacismu a komunismu mělo být v Evropě postihováno stejnou měrou.
Sobotka pro Radiožurnál shrnul nejdůležitější body deklarace.
"Ta deklarace, kterou jsem vyhlásil, jasně říká : Nezapomínejme na to, sdělme našim kolegům, kteří nikdy nezažili totalitní sytém, aby chápali, že jsme velmi citliví na jakékoliv porušování svobod a regulace. Samozřejmě je tam výzva k tomu, že musíme už v zárodku potírat jakýkoliv extrémismus, nesmíme to bagatelizovat," řekl Sobotka.
Exprezident připomněl už zemřelé osobnosti revoluce
Někdejší prezident Václav Havel pak ocenil práci lidí, kteří se zasadili o čest našeho národa a dělali drobnou práci pro disent. Řada z těchto svobodně se chovajících osobností ale už nežije, připomněl Havel na konferenci v Senátu a část z nich také vyjmenoval.
"Ačkoliv tito lidé pocházeli z různých ideových, politických či sociálních prostředí, dokázali solidárně spolupracovat, protože jim šlo o tytéž základní hodnoty. V jiných poměrech a jiným způsobem navazovali na dílo bojovníků za svobodu z dřívějších desítiletí," řekl Havel.
Individuálně pak vyjmenoval desítky lidí z nejrůznějších oblastí, například politiky Václava Bendu, Pavla Dostála, muzikanta Milana Hlavsu nebo svoji první manželku Olgu Havlovou. Havel touto cestou vzpomněl ty, co se ,snažili svobodně projevovat a vydávat svědectví o skutečných poměrech v Československu.'
Radiožurnálu pak Havel řekl, že generace současných čtyřicátníků jej zklamala. Nemá podle něj dostatek sebedůvěry na to, aby dokázala změnit klima ve společnosti. Příliš si v sobě nese dědictví totality. Změnu pak očekává až od nastupující generace.
"Já jsem doufal, že do politiky a veřejného života nastoupí mladší lidé, kteří studovali v 70. a 80. letech a že atmosféra bude jiná, že bude více normální sebedůvěry, méně mindráků ze Západu a strachu promluvit. Ale ukazuje se, že až ta další generace je tohoto schopna," prohlásil Havel.
"Ty, kdo v pochmurném dvacetiletí mezi sovětskou okupací a listopadovým převratem opisovali samizdatové texty, organizovali privátní semináře, mše, koncerty nebo představení, šířili různé knihy a časopisy, pašovali je do zahraničí a nejrůznějšími způsoby tvořili zázemí postupně vznikajících nezávislých iniciativ," vyjmenoval Havel.
Konference se zúčastnili kromě premiéra Jana Fischera i předsedové parlamentů postkomunistických zemí. Odpoledne se účastníci konference odeberou na Národní třídu, kde položí květiny k pomníku studentského pochodu Prahou.
