V zemědělství dnes pracuje 98 tisíc lidí, v roce 1989 to bylo přes půl milionu
Jednou z oblastí, která doplatila na přechod od komunismu ke kapitalismu, se stalo zemědělství. Dříve protežovaný sektor přišel během pětadvaceti porevolučních let o čtyři pětiny zaměstnanců a s nimi i o velkou část dřívějšího vlivu.
Těsně před sametovou revolucí zaměstnávalo české zemědělství 567 tisíc lidí, loni už to nebylo ani 100 tisíc. Zemědělci navíc výrazně zestárli, průměrný věk v oboru překonal hranici 50 let a stále roste. Podobně špatná je ekonomická situace - přestože zemědělství už na začátku devadesátých let patřilo k oborům s nejnižšími příjmy, dnes se rozdíl oproti úspěšnějším odvětvím ekonomiky ještě prohloubil.
Velikost bodu znázorňuje počet zaměstnanců v daném sektoru.
Podle zemědělců je hlavní problém v systému subvencí. Ten upřednostňuje rostlinnou výrobu, která nepotřebuje zdaleka tolik zaměstnanců, co chov zvířat. Český statistický úřad jim dává za pravdu: na dotační politiku nejvíc doplatila prasata, za pětadvacet let se jejich stavy snížily z 4,7 milionu na 1,6 milionu. Podobně jsou na tom krávy, z 3,5 milionu je dnešních 1,4 milionu. Pouze kuřata si mírně polepšila.
Čísla o chovu zvířat doplňuje statistika o myslivosti. Z ní vyčnívají divoká prasata; jejich odstřel se od revoluce zvedl z 50 tisíc na 150 tisíc kusů. Pro ilustraci, srnců se ročně zastřelí přes 100 tisíc, bažantů asi půl milionu.
V rostlinné výrobě je nejspíš nejvýraznějším příběhem úspěch řepky olejky, ta se za pětadvacet let rozmnožila čtyřnásobně. Na opačném konci žebříčku jsou brambory, kterých je naopak čtyřikrát méně. Zajímavý je i souboj vinné révy s chmelem. Zatímco rozloha vinic se o čtvrtinu rozšířila, chmelnic ubylo.
Zemědělská statistika má i poměrně překvapivou odpověď na téma záborů orné půdy. Orné půdy od revoluce sice ubylo 7,6 %, ale zastavěných ploch přibylo jen 1,9 %, navíc jde v absolutních číslech o řádově menší plochu. Větší vliv na zábory ornice tak mohou mít lesy (+1,2 %) nebo louky a pastviny (+4,3 %).
