V životopise táhne charita, skaut nebo čtení beletrie. Diplom má kdekdo

Vysokoškolský titul dnes u pohovoru nestačí. S diplomem v ruce žádá o práci stále více lidí, a personalisté tak sledují i další kritéria. Podle nového výzkumu neziskové společnosti EDUin zaměstnavatelé hodně slyší na dobrovolnickou práci, čtení beletrie nebo na vedoucí pozici například ve skautském oddíle.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohovor, ilustrační foto | Foto: Fotobanka Stock.xchng

„V životopise mám základní věci – co jsem studovala, moje pracovní zkušenosti. Potom jsem tam ještě napsala moje koníčky, že mě baví umění, zpěv,“ říká téměř osmnáctiletá Dominika z Prahy.

Co čte, do životopisu nedávala a zvážila by to jen v případě, kdyby se hlásila třeba na pozici v knihkupectví. Z výsledků nového výzkumu ale vyplývá, že by měla. Čtení beletrie o zájemci o práci hodně řekne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Počet lidí s titulem z VŠ roste. Podle výzkumu společnosti EDUin se tak personalisté u pohovorů zajímají více o zájmy uchazečů. Připravila Veronika Hlaváčová

„Beletrie je velmi pestrá záležitost, která člověka vtahuje do dění, do sociálních vazeb, do toho, co se děje někde jinde než tady u nás. Vnímá víc vazby, sociální kontakt, že věci nejsou úplně černobílé, že můžou být z různých pohledů nahlédnuty jinak a podobně,“ vysvětluje ředitel společnosti EDUin Zdeněk Slejška.

Zdeněk Slejška dále vyzdvihuje třeba brigádu u charity nebo práci vedoucího ve skautském oddíle. Vše svědčí o zájmu komunikovat nebo řešit problém a stmelovat kolektiv.

„Hodně se staví na měkkých dovednostech a ty je zapotřebí si někde vyzkoušet, pěstovat. Ukazuje se, že ideálním místem jsou různé dobrovolnické účasti nebo dlouhodobější fungování v rámci neziskového sektoru, vedení mladých lidí, zároveň prokazování toho, že jsou schopni se potkávat, řešit problémy, dávat lidi dohromady, někam je vést,“ vyjmenovává.

Personalisté nejvíce hodnotí praxi uchazečů a také zahraniční pracovní nebo studijní pobyty. Dále jsou podle nich plusem nejrůznější brigády nebo aktivní členství ve studentských organizacích. Naopak nejméně se při pohovorech zajímají o dosažení výborného prospěchu ve škole, o individuální sport nebo o hru na hudební nástroj.

Do životopisu se hodí i důvěrnější informace, například i péče o nemocného rodiče. „Dnešní personalista, když to dělá dobře, se dívá na celý profil člověka, to znamená nejenom na technikálie, kde se vzdělával a pracoval, ale i jaká je to osobnost. A toto je přece úžasná věc,“ uvedla nedávno prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová.

Stále platí, že je pro personalisty důležitá praxe, kterou je podle nich vhodné sbírat už během studia. „Určitě to v současné době není postaveno tak, že student vystuduje vysokou školu a potom okamžitě nastoupí do zaměstnání, kde je pro něj všechno připraveno,“ upozornil před časem personalista Erik Švarcbach.

„Obecně to opět souvisí s celkovým nedostatkem práce, ať už v České republice nebo v Evropě. Je hrozně potřeba být proaktivní, to znamená pracovat na stážích, brigádách, případně mít částečný pracovní poměr už během studia. A také být velmi aktivní v posledním ročníku studia, vytipovávat si firmy a kontaktovat je,“ doporučuje.

Výzkum vznikal loni na podzim. Účastnili se ho personalisté a více než sto úspěšných lidí, kteří hodnotili důvody svého profesního úspěchu.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme