V4: Dialog mezi Běloruskem a EU bude obnoven až po propuštění politických vězňů
Ministři zahraničí Visegradské skupiny, kteří dnes jednali v Praze se zeměmi Východního partnerství vzkázali, že dialog mezi Běloruskem a Evropskou unií bude obnoven až po propuštění politických vězňů. Zástupce Běloruska se rozhovorů neúčastnil.
Praha opět hostila schůzku na vysoké úrovni, které se zúčastnili představitelé celkem 13 zemí včetně Dánska, předsedajícího Evropské unii, vysoké představitelky EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové a eurokomisaře pro rozšíření a evropskou sousedskou politiku Štefana Füleho.
Židle pro zástupce Běloruska ale zůstala prázdná: „Já jsem je pozval, oni nepřijeli , tak co mám dělat?“ říká ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
Minsk nyní vede s Evropskou unií diplomatickou válku, sám Lukašenko navíc přilil oleje do ohně, když se hanlivě vyjádřil o sexuální orientaci spolkového ministra zahraničí a připomněl Německu i jeho nacistickou minulost.
„Jsem zarmoucen, že podmínky v Bělorusku neumožnily jeho účast. Přivítali bychom, kdyby se mohlo účastnit a ve stejné chvíli nemělo politické vězně. Tamní úřady, když se budou snažit, budou mít na tato fóra otevřené dveře,“ podotkl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Zaměřeno na Ukrajinu
Brusel ale zvedl varovný prst i směrem k Ukrajině. A jak v Praze prohlásila Catherine Ashtonová, jednou z podmínek podpisu asociační dohody s Ukrajinou je i pokrok v případu expremiérky Julie Tymošenkové:
„Nemůžete od sebe nikdy úplně oddělit ekonomiku a politiku. Žádáme Ukrajinu, aby to nejen vzala na vědomí, ale aby to napravila podle standardů mezinárodního práva. Chceme pokračovat ve spolupráci s Ukrajinou, ale musí dojít k pohybu v této otázce.“
V podobném duchu se nese i otevřený dopis ministrů zahraničí České republiky, Polska, Německa, Velké Británie a Švédska, podle nichž vývoj na Ukrajině vyvolává otázky, zda Kyjev dodržuje demokratické hodnoty a soud s Tymošenkovou i kauzy jiných aktivistů nesou známky politicky motivované a výběrové spravedlnosti.
Asociační smlouva je připravena
Eurokomisař Štefan Füle v této souvislosti oznámil, že asociační smlouva je sice připravena a bude v nejbližších dnech parafována, tím ale bude stvrzen jen její technický obsah. Následný podpis a ratifikace ve členských zemích EU jsou totiž spojena s dalšími očekáváními.
„Polsko by si přálo, aby asociační dohoda byla podepsána a ratifikována. Souhlasíme s Julií Tymošenkovou samotnou, která by si to přála bez ohledu na to, co se s ní stane. Podle názoru některých členských států EU se tak ale nestane, dokud nebude případ expremiérky vyřešen a ukrajinská vláda to ví,“ říká polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Zájem Visegrádské skupiny, tedy ČR, Maďarska, Polska a Slovenska, stejně jako celé sedmadvacítky na sbližování se zeměmi Východního partnerství přesto i nadále trvá a je jednou z jejích priorit.
V4 podporuje země Východního partnerství
„Chceme je podpořit a povzbudit, protože si myslíme, že je v jejich zájmu, aby byly blíž k Evropě a protože si myslíme, že je i v našem zájmu, aby byly blíž k Evropě. Aby byly součástí stejného prostoru svobodu, demokracie, bezpečnosti a prosperity jako jsme my,“ prohlásil státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí Milan Ježovica.
Přínosem tak má být i schválený mezinárodní visegrádský fond, jehož cílem je mimo jiné podpora studia zájemců ze zemí Východního partnerství ve státech Visegrádské skupiny.
