Václav Havel podpořil tažení třebíčských rebelů proti diktatuře v Bělorusku
Václav Havel dlouhodobě podporoval běloruskou opozici. V roce 1998, tehdy ještě v roli prezidenta, neoficiálně pomohl tažení třebíčských rebelů proti diktatuře v Bělorusku. Jako hlava státu nemohl přímo vystoupit proti jiné hlavě státu, a tak vyjádřil podporu alespoň pomocí zdravice, kterou poslal po organizátorech mise. Toto tažení organizovali bývalí disidenti v čele s Milanem Šťastným.
„To se psal rok 1998, kdy jsme se obrátili na prezidentskou kancelář, jmenovitě na pana Havla, a chtěli jsme po něm podporu naší mise do Minsku, kde jsme se rozhodli poskytnout pomoc Chartě 97 a hnutí Vjasna, které vydávaly nezávislé noviny,“ vypráví třebíčský rodák a organizátor tehdejší mise do Běloruska Milan Šťastný.
Reakce ze strany prezidentské kanceláře byla tehdy velmi pozitivní a vstřícná.
„Přijal nás Ivan Medek, který nám vyřídil pozdravy pana prezidenta. Ten byl v té době na nějaké zahraniční návštěvě. Předal nám dopis a my jsme tuto zdravici doručili až do Minsku.“
Kromě samotné zdravice vezli třebíčští rebelové do Běloruska také kancelářskou a výpočetní techniku, internetové modemy a další věci, potřebné pro fungování redakce nezávislých novin.
„Chartě 97 opakovaně zabavovali počítače a znepříjemňovali jim život. Podporovali nás i Bělorusové z rádia Svobodná Evropa. Na hranicích nám chtěli celníci počítače zabavit, ale byl to spíš klasický pokus z nás dostat úplatek v amerických dolarech. Nechali nás tam dusit a čekali, že vyměkneme. My jsme ale nevyměkli a naopak naše drzost dožadování se našich práv po šesti hodinách slavila úspěch a my mohli vyrazit na další cestu.
Nakonec byla mise úspěšná, a i když museli v jeden moment její účastníci běloruské policisty uplácet i kartonem piv, počítače i zdravici od prezidenta Havla se jim do běloruské redakce nezávislých novin doručit podařilo.
