Před deseti lety zemřel disident, symbol sametové revoluce a první český prezident Václav Havel
Před deseti lety zemřel na Hrádečku u Trutnova Václav Havel, poslední československý a první český prezident. Bylo mu 75 let. Disidenta, dramatika a také tvář sametové revoluce po celém světě připomínají třeba takzvané Lavičky Václava Havla. V Praze je pak po prvním Českém prezidentovi pojmenováno mezinárodní letiště nebo piazzeta u Národního divadla.
„Přátelé! Pravda a svoboda musí zvítězit!“ Typická slova a k tomu ještě notoricky známé gesto se dvěma zdviženými prsty do písmene V. Václav Havel byl neformální lídr československého disentu. Komunistickému režimu se ho nepodařilo vystrnadit z republiky, dostat do vězení ale ano. Za svou opoziční činnost tam Havel skončil několikrát. Z politického vězně se ale stala nakonec hlava státu.
„Milí přátelé. Před chvílí jsem byl jednomyslně zvolen Federálním shromážděním za prezidenta naší republiky,“ oznámil na konci roku 1989 Havel. Poprvé ho zvolili prezidentem ještě komunističtí poslanci. Pár dní na to měl svůj, teď už legendární, novoroční projev.
„Předpokládám, že jste mně nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit. Celá odvětví našeho průmyslu vyrábí věci, o které není zájem, zatímco toho, co potřebujeme, se nám nedostává,“ řekl Havel ve známém projevu.
Krátké kalhoty
Po jeho inauguraci se mluvilo i o malém detailu - krátkých kalhotách, které měl při hradní vojenské přehlídce. Tedy - podle Václava Havla krátké nebyly.
Disident Devátý: Vize Václava Havla o slušnosti a životu v pravdě se ve společnosti probouzí
Číst článek
„Já jsem žádné krátké kalhoty neměl. Měl jsem normálně dlouhé kalhoty, které jsem si povytáhl,“ řekl v minulosti Havel pro pořad České televize Na Plovárně.
Prezidentem Československa a později České republiky zůstal Václav Havel až do roku 2003. Potom se věnoval hlavně lidským právům. Dlouhodobě ho ale trápilo zdraví. V nemocnici byl několikrát už v době, kdy byl hlavou státu.
Ke konci života na veřejnost moc nechodil, nejčastěji odpočíval ve své chalupě na Hrádečku. Týden před smrtí se Václav Havel ještě setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.
Jak ale zachytily kamery České televize, při vítání dalajlámy se mu za svůj zdravotní stav omlouval. „Bohužel, jsem velmi nemocný, omlouvám se,“ řekl Havel anglicky tibetskému duchovnímu vůdci.
Václav Havel zemřel ve spánku dopoledne 18. prosince 2011. Ten den začali lidé na veřejných místech zapalovat svíčky, na budovách zavlály černé prapory a v 18 hodin se v Česku rozezněly kostelní zvony.
Politik s pokorou
Bývalý prezidentův mluvčí a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský si myslí, že osobnost jako Václav Havel republice chybí. Podle něj byl výjimečně autentický.
Americká reflexe 10 let bez Václava Havla: příprava sborníku jeho klíčových pojmů
Číst článek
„Že si nehrál na politika, ani na státníka. Nemusel se přestrojovat do nových rolí, ale byl vždy tím skromným, pokorným, o sobě pochybujícím, ale zároveň nesmírně odvážným, vtipným člověkem své doby,“ charakterizoval prvního českého prezidenta Žantovský.
K politické moci se ale podle něj stavěl s opatrností a pokorou. „A určitým i podezřením vůči té moci, i vůči sobě samému. Konec konců, je to prezident, který prohlásil: ‚Když jsem se stal prezidentem, stal jsem se sám sobě podezřelým.‘ Ve všech těchto ohledech chybí a taky chybí jeho smysl pro humor a jeho skromnost,“ dodal bývalý prezidentův mluvčí.
Václav Havel je v zahraničí nejspíš nejznámějším českým politikem polistopadového období. Zatímco ve světě ho jako dramatika, esejistu, spisovatele nebo politika většinou obdivují, v Česku se názory na jeho působení v politice různí. Po prvním českém prezidentovi je v Praze pojmenované mezinárodní letiště nebo piazzeta u Národního divadla. Ve světě ho pak připomínají třeba i Lavičky Václava Havla.
