Může Česko dosáhnout kolektivní imunity? ‚Pravděpodobně jsme tomu stavu blízko,‘ míní Hořejší

Vyšší nakažlivost koronavirové varianty delta možná ohrozí dosažení kolektivní imunity v populaci. Toho, že jí Česko nemusí dosáhnout, se obává i virolog Libor Grubhoffer. Zvláště ve spojení s nedostatečnou proočkovaností populace. Jiný názor má Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Ten mimo jiné připomíná část populace, která si protilátky vybudovala proděláním nákazy koronavirem a nenahlásila ji.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Hořejší

Václav Hořejší | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Souhlasíte s tím, že Česko nikdy nemusí kolektivní imunity dosáhnout?
Dokonce si myslím, že je určitá pravděpodobnost, že už jsme stavu kolektivní imunity docela blízko. Ono se totiž musí do počtu lidí, kteří jsou chránění proti viru, započítat nejenom ti, kteří jsou očkovaní, ale i ti, kteří onemocnění prodělali.

Konvalinka: Možná nedosáhneme kolektivní imunity, muselo by se totiž proočkovat až 90 procent lidí

Číst článek

Oficiálně bylo u nás potvrzeno, že asi 1,7 milionu lidí onemocnění prodělalo a mají to potvrzené. Je prakticky jisté, že víc - a možná dokonce mnohem víc - lidí to prodělalo taky a potvrzené to z různých důvodů neměli. Teď je otázka, o kolik víc takových lidí to prodělalo.

Je docela možné, že dohromady to bylo třeba pět milionů, některé zahraniční studie naznačují, že by to takhle mohlo být. Bohužel u nás žádná taková studie nebyla provedena. To by byla taková optimistická varianta. Ale je to jenom spekulace. Není to jisté a měli bychom být také opatrní.

Jak a kdo v takovém případě oficiálně rozhodne, že v České republice už je kolektivní imunita? Jaká data jsou k tomu potřeba?
K tomu by bylo potřeba, aby se udělala nějaká pořádná studie, která by prověřila, kolik lidí má protilátky proti koronaviru. Pokud by se ukázalo, že má tyto ochranné protilátky více než 90 procent populace, a to buď získané očkováním, nebo proděláním nemoci, mohli bychom říct, že jsme tam. Že jsme skoro za vodou. Možná se taková studie udělá, zatím žádná taková udělána nebyla a i ve světě jich je málo.

Znáte ve světě zemi, která by hrdě prohlásila, že dosáhli kolektivní imunity?
Ne, neznám. Domnívali se, že tomu byli blízko ve Velké Británii, respektive v Anglii. Jak víte, tam na základě toho všechno uvolnili a teď jim ty případy letí nahoru. Takže se v tom asi zmýlili a blízko nebyli.

Velká Británie ruší opatření. Obyvatelé je chtějí dál dodržovat a nosit roušky, říká sociolog Štětka

Číst článek

Samozřejmě lidé, kteří mají trochu jiný názor, než jaký jsem v první otázce vyslovil, upozorňují na to, že u nás to může být také tak. Že zatím ta dobrá čísla, co máme - velice nízký počet denních nákaz a minimum těžkých případů - je spíše způsoben tím, že pořád fungují protiepidemická opatření a pokračuje očkování.

Ve Velké Británii mají o něco větší proočkovanost, než u nás, ale je docela možné, že mají menší promořenost, to znamená, že nemoc prodělalo méně lidí. To jsou ale všechno takové spekulace. Ve Velké Británii skutečně probíhá velký riskantní experiment a už s tím začínají mít potíže. Jsou tam aktuálně asi dva miliony lidí v izolaci, tito lidé pak chybí v zaměstnání, dokonce v některých kriticky důležitých. Byl bych zase docela nerad, kdybychom si z nich brali příklad a dostali se do podobných problémů.

Zeptám se teď trochu jako laik: pokud by nějaká země dosáhla kolektivní imunity, znamenalo by to, že tam má koronavirus už prostě smůlu?
Stav kolektivní imunity je tak definovaný. Znamená to, že je ve společnosti tak málo jedinců, kteří by mohli být pro vir kořistí, že vir ztrácí možnost se dál šířit a z populace prakticky vymizí. Tohoto stavu je samozřejmě dosahováno zcela běžně očkováním proti například dětským nemocem. To je právě důvod, proč je očkování povinné a proč naprostá většina dětí je očkována.

S kolektivní imunitou úzce souvisí také nové varianty koronaviru. Na jižní Moravě laboratoře zaznamenaly izolovaný výskyt varianty delta plus - co o této variantě víme?
O té variantě víme jenom strukturně, to znamená, čím se liší od té původní delty. Liší se na jednom kritickém místě své genetické sekvence nukleotidů. Ten rozdíl vzbuzuje podezření, že by delta plus mohla být ještě horší než klasická delta. Nicméně jisté to není a zatím o tom žádné přesné informace nemáme, musíme být ostražití. Myslím si, že zrovna tak, jak jsme neuhlídali šíření varianty delta, neuhlídáme ani žádné jiné varianty. Zdá se mi, že u nás trasování nejspíš nefunguje úplně dobře.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme