Výmysl aktivistických novinářů, řekl Klaus k tajné půjčce Sovětskému svazu. Živý rozhovor v půli ukončil
Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem podle Aktuálně.cz půjčilo na přelomu 80. a 90. let Sovětskému svazu 1,3 miliardy dolarů. Rusko ale během let Česku vrátilo jen část dluhu. Exprezident ve středu ve Dvaceti minutách Radiožurnálu popřel, že by o smlouvě věděl. „Myslím, že jsou to lži. A to slovo lež je třeba mnohokrát podtrhnout a opakovat,“ prohlásil. Před předčasným odchodem ze studia dodal, že informace jsou překroucené.
19. června oslavíte osmdesátiny. Chystáte návrat do aktivní politiky?
Nevím. V jistém slova smyslu jsem ve veřejném životě – a v tomto smyslu nepřímo v politice – permanentně. I tento můj rozhovor je svůj způsobem rozhovor navýsost politický. Když jste zmínil ta tři témata, která chcete diskutovat, to je politikum par excellence.
To jistě, ale mě to zajímá hlavně z toho důvodu, že když jste vyvracel informace Aktuálně.cz, Respektu a Hospodářských novin o tom, že jste prý posvětil v roce 1989 jako federální ministr financí půjčku Sovětskému svazu, tak jste tvrdil, že jde o lži, které mají zabránit vašemu případnému návratu do politiky. Jak to tedy je?
Určitě. Myslím, že jsou to lži. A to slovo lež je třeba mnohokrát podtrhnout a opakovat.
A není lepší vysvětlit, jak to bylo?
Vysvětluju to permanentně znova a znova. Podívejte, celá tahle kauza je opravdu nesmyslný výmysl nějakých aktivistických novinářů Hospodářských novin, kteří stojí opravdu na druhé straně barikády než já. A jestli se hrozí při permanentních otázkách, které dostávám, jestli budu kandidovat na to či ono, mého návratu do stranické politiky, tak se přinutili k tomu, že spustili tuhle snůšku lží.
Klausem vedené ministerstvo mělo do Sovětského svazu poslat 1,3 miliardy dolarů. Politik půjčku odmítá
Číst článek
Co máte na mysli návratem do stranické politiky?
To by znamenalo, že dneska tady u vás vyhlásím, že zakládám novou politickou stranu, která teď v říjnu chce vyhrát parlamentní volby. To by byl návrat do stranické politiky.
Kdo by vám v tom chtěl bránit, když to evidentně říkáte s úsměvem a nemáte to v úmyslu?
No, kdo by mi v tom mohl bránit, kdybych to udělal... Spousta lidí se obává, že bych to mohl udělat, tak spustila tuto naprosto zbytečnou kauzu.
Uděláte to? Máte v úmyslu nějakým způsobem vstupovat do politiky?
Já do politiky vstupuju, ale jestli udělám tuto akci... Myslím, že jsem mnohokrát řekl, že to není v tuto chvíli v mém úmyslu, ale pojďme radši k podstatě toho sporu – k té snůšce lží, které tady vznikly.
Zaprvé jsem mnohokrát řekl, že jsme si to nikdo nepamatovali, protože to vzniklo mimo nás. Tu smlouvu nikdo z nás fyzicky nikdy neviděl, a proto jsme k tomu nic rozumného nejdříve neuměli říct.
Dodatečně se ukazuje, že tehdy dokonce takové smlouvy zbožového charakteru, nikoliv finančního, domlouvalo federální ministerstvo zahraničního obchodu, a vůbec ne ministerstvo financí. Takže vůbec od začátku ta myšlenka útočit tím na mě je absolutně nesmyslná.
‚Mnoha lidem vadím‘
Jenom mně pořád vrtá hlavou, kdo a proč by na vás tímto způsobem útočil.
To zkuste investigativní novináři...
‚Nic jsem tehdy nevěděl.‘ Klaus označil informace o půjčce Sovětskému svazu za předem připravený útok
Číst článek
Ale vy jistě máte nějakou teorii. Co si o tom myslíte?
Mám teorii, že pořád mnoha lidem vadím. A protože se objevují úvahy o tom, jestli přijdu do těchto parlamentních voleb nebo prezidentských, tak je to pokus zaútočit na mě.
Tak dobře. Pokusme se tedy osvětlit, k čemu mělo – už před těmi bezmála dvaatřiceti lety – dojít. Podle protikorupční organizace Růžový panter…
Ne, já žádnou protikorupční organizaci neuznávám. Ptejte se mě vy.
Já jen chci vysvětlit, že to jsou informace, které přišly od ní. Údajně tehdy do tehdejšího Sovětského svazu odešla částka dvou miliard takzvaných převoditelných rublů. Vaši tehdejší blízcí spolupracovníci prý činili „velmi aktivní kroky k nalezení řešení“…
To nemá cenu, pokračovat v tomto rozhovoru. Převedení peněz…
A mohl bych položit otázku?
Ne. Od začátku mluvíte o jakési půjčce. Já jsem nikdy Sovětskému svazu žádnou půjčku nedal. V žádném případě nešlo o miliardy převoditelných rublů. I když opakuji: já jsem s tím neměl nic společného. Nešlo o žádné peníze, které by šly do Sovětského svazu.
Šlo výlučně o otevření úvěrového rámce, že když tam budeme dodávat naše výrobky, tak někdy budou splaceny. Čili nikdo neposlal, a to tisíckrát opakuji, žádné peníze do Sovětského svazu. Pořád to hloupí novináři, kteří mají zakryté uši, nechtějí vzít v úvahu.
Čili byl otevřen úvěrový rámec…
Jestli jsme něco posílali, tak ne ministerstvo financí, ale naše podniky. Naše podniky vyvážely do Sovětského svazu a uzavřela se nějaká dohoda, že to je na úvěr, který bude do tehdy a tehdy splacen. Proto je od začátku debata o tom, že žádné peníze nikdy neodešly.
A byl ten úvěr využit? Řekl jste, že byl otevřen úvěrový rámec. Byl ten úvěr čerpán?
Úvěr byl samozřejmě čerpán, protože celá řada podniků – jestli Tatra nebo Zetor nebo Škodovka – nadále vyvážela do Sovětského svazu. Stejně jako jsme spoustu věcí dováželi ze Sovětského svazu my. 17. listopadem nenastal žádný konec světa a ekonomické vztahy nejen se Sovětským vztahem, ale se spoustou dalších zemí dále pokračovaly. Čili bylo to jenom otevření úvěrového rámce a někdy potom nastal problém, kdy ty peníze budou splaceny.
‚Jste blázen‘
Ale rozumím tomu dobře, že vy jako tehdejší federální ministr financí jste souhlasil s otevřením toho úvěrového rámce?
Vy jste blázen skutečně a neposloucháte. Opakuji vám...
Promiňte, snažím se to pochopit.
Poslouchejte mě. Já vám vysvětluju, že to tehdy, v úplně jiné struktuře pravomocí vlády, bylo v gesci ministerstva zahraničního obchodu. Ministerstvo financí s tím nemělo vůbec nic společného, takže i kdybych byl členem Adamcovy vlády, jako že jsem nebyl, tak jsem nic takového nemohl otevírat.
Ano, byla to akce federálního ministerstva zahraničního obchodu. Právě proto jsem tím byl zaskočen před měsícem, když jsem začal jednat s Hospodářskými novinami. Nikdy jsem to neslyšel a nikdy jsem se s tím nesetkal. Vy opakujete naprosto nesmyslně pořád stejné věci.
Já se snažím…
Nesnažíte se. Snažíte se prodlužovat lži, které jsou vůči nám vedeny, a je to trapné a smutné. A divím se, že se nestydíte.
To myslím, že mi křivdíte. Pane prezidente…
To je trapné a smutné a divím se, že se nestydíte.
Nestydím.
Divím se, že se mi troufnete dívat do očí.
Klíčové dokumenty
Ano. Autoři článku se opírají o dokumenty, které mají svědčit o tom, že šéf tehdejší ČSOB Rostislav Petráš vás jako nového ministra financí v dopise osobně žádal, aby mu ministerstvo sdělilo, jak bude převod peněz v převoditelných rublech korunově financován. Redakce Hospodářských novin vám dala dokument k dispozici.
Chcete odpověď, nebo chcete mluvit svoje nepřetržitě?
Klausova půjčka Sovětům? Že by o tom jako ministr financí nevěděl, je nepravděpodobné, říká novinář
Číst článek
Ne. Je to důkaz, že tam k něčemu došlo?
Ne, není to důkaz ničeho.
Existuje ten dokument?
Počkejte, dokument jsem viděl teď před měsícem, když mi ho poslaly Hospodářské noviny. Ekonomičtí hlupáci neví o tom, že Petráš se jako naše domácí banka kryl tím, že se ptal, kdo bude bance ČSOB, de facto orgánu státu v tu chvíli, krýt problém, až nějaký problém nastane. To nemělo s uvolněním půjčky a se mnou vůbec nic společného. A každý, kdo je trošku ekonomicky vzdělán, to ví.
Dobře, ale ta komunikace proběhla.
Co proběhlo?
Ta komunikace proběhla. Ten dopis jste dostal, četl a něco na něj odpověděl.
Nevím, jestli jsem na něj odpověděl. Netuším. Ten dopis byl poslán na ministerstvo financí předtím, než jsem se stal ministrem financí.
Nevzpomínám si, jestli jsem tento dopis mezi deseti tisíci dopisy dostal. V každém případě se tento dopis vůbec netýkal toho, jestli a kdy budeme tuto půjčku splácet Sovětskému svazu. Ten se týkal vnitřních vztahů mezi tehdejšími subjekty Československa. Nezkoušejte na mě Petráše, já dobře znám Petráše, protože se mnou hrál v jistou chvíli volejbal. Čili nezkoušejte tyhlety hry.
Odchod ze studia
Já na vás nic nezkouším.
Ne, nemyslíte. Lžete záměrně s ostatními soudruhy z Hospodářských novin. Asi k nim do jejich klanu patříte.
Vůbec nemáte v tomto bohužel pravdu, ale já se snažím…
Nesnažíte se.
Možná to chápu rychleji, ale v reakci na stránkách Institutu Václava Klause uvádíte, že pro nezasvěcené dodáváte, že překroucena byla tehdejší korespondence s generálním ředitelem ČSOB.
Ano, protože šlo o to, jak se bude někdy ČSOB…
Ano, ale musíte si nějakým způsobem vzpomínat na tu komunikaci.
Nemůžu. Jak bych si mohl vzpomínat 32 let na jeden z deseti tisíců dopisů, které jsem dostal?
Říkáte, že je to překroucené, takže musíte vědět, že k něčemu došlo.
Bylo to překroucené, protože vůbec nešlo o půjčku Sovětskému svazu.
Ale ta korespondence proběhla?
Vy jste se snad zbláznil a já nevím, jestli má cenu v tom pokračovat.
Byl bych rád, kdybychom pokračovali. Dokumenty ministerstvo financí dlouhá léta tajilo. Podpoříte, aby byly kompletně zveřejněné?
Ne, pane kolego, končím. Protože myšlenka, že jsme něco tajili... Končím, na shledanou. Děkuji pěkně.
Nechcete pokračovat v tom rozhovoru?
Ne, nechci. S vámi určitě ne. Nikdy v životě.
Exprezident Václav Klaus následně předčasně opustil studio.
