Klausem vedené ministerstvo mělo do Sovětského svazu poslat 1,3 miliardy dolarů. Politik půjčku odmítá

Federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do SSSR půjčku. Podle pozdějšího přepočtu odpovídala třetině takzvaného ruského dluhu, tedy asi 1,3 miliardy amerických dolarů, píší Hospodářské noviny. Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část. Klaus popřel, že by o půjčce věděl.

Praha (Aktualizováno: 22:48 2. 6. 2021) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý prezident Václav Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus | Foto: Patrik Uhlíř | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Do článku jsme zanesli úpravy, které server Aktuálně.cz zveřejnil 2. června.

S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989 úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač a dohodu schválila Adamcova vláda, píše server Aktuálně.cz. V listopadu téhož roku ale komunistický režim padl a 10. prosince se ujal vlády kabinet Mariána Čalfy, ve kterém zastával Václav Klaus post ministra financí.

Exprezident Klaus za cestu na uzavřené Trutnovsko pokutu nedostane. Vrchlabí případ odložilo

Číst článek

Ministerstvo financí, vedené v té době Klausem, dál hledalo způsob, jak Sovětskému svazu peníze poslat, a nakonec ho našlo, píše Aktuálně.cz. Co se stalo s půjčkou zaslanou Mezinárodní bance hospodářské pomoci, kterou založili Sověti s dalšími státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, není jasné, uvádí noviny. Úvěr se podle nich stal v 90. letech součástí takzvaného ruského dluhu, o kterém politici tvrdili, že obsahuje pohledávky z předlistopadových dob.

Podle písemnosti, v níž Rusové dluh uznávají, odešlo Sovětům v přepočtu podle celkové výše ruského dluhu přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, uvádí deník.

Peníze zaslané Klausovým ministerstvem tak podle něj představovaly přibližně třetinu celkové pohledávky vůči Rusku, který i s pohledávkami z předlistopadové éry činil zhruba 100 miliard korun.

Aktuálně.cz se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátralo ve spolupráci s Hospodářskými novinami, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post.

Klaus: Nic nevím

Klaus popírá, že by o půjče věděl. „Opakovaně říkám, že o jakési smlouvě z 10. listopadu 1989 nic nevím. Dokonce nevědí nic všichni z těch, kterých jsem se mohl v současnosti zeptat,“ řekl Aktuálně.cz. 

To samé pak zopakoval v úterý na tiskové konferenci. „Sám si na tuto půjčku Sovětskému svazu nevzpomínám, o této půjčce uzavřené 10. listopadu 1989, tedy jeden měsíc předtím, než jsem se stal ministrem financí, jsem nevěděl tehdy nic a nevím v podstatě ani teď,“ oznámil Klaus.

Bývalý prezident označil články některých médií o kauze za neuvěřitelnou snůšku lží a článek za předem připravený útok na jeho osobu, eventuálně s cílem blokovat jeho případný návrat do politiky. 

Třicet let od malé privatizace. Kdo měl peníze, mohl v dražbě koupit drogerii nebo pekařství

Číst článek

Podle serveru ale existuje dopis z prosince 1989, ve kterém Klause coby ministra financí před odesláním půjčky do Sovětského svazu varoval tehdejší ředitel Československé obchodní banky.

Není známo, že by o poslání peněz do Moskvy jednalo během roku 1990 Federální shromáždění, píší dále Hospodářské noviny. Skutečnost, že za součinnosti federálního ministerstva financí do Sovětského svazu nadále plynou další finanční prostředky Klaus poslancům dle stenozáznamu nesdělil. Jen dodal, že kvůli zahraničním pohledávkám se stát zadlužil u Státní banky československé.

Po roce 1989 se Česko pokoušelo dluh v celkové hodnotě 3,6 miliardy dolarů od Ruska získat zpět. Za vlády premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana zhruba dvě třetiny dluhu odkoupila od státu bez výběrového řízení společnost Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nevýhodně.

V srpnu 2013 schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbytku dluhu. Česko podle tehdejšího Rusnokova vyjádření mělo získat ze zbytku dluhu přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Před Vánoci 2013 ruské ministerstvo financí oznámilo, že dluh vůči Česku byl uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme