Klausova půjčka Sovětům? Že by o tom jako ministr financí nevěděl, je nepravděpodobné, říká novinář

Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů. Klaus něco takového odmítá. Podle novináře Lukáše Valáška ze serveru Aktuálně.cz, který o kauze informoval, je ale něco takového velice nepravděpodobné.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Exministr financí a exprezident Václav Klaus | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Co dokazuje, že tehdejší ministr financí Václav Klaus poslal na začátku 90. let do Sovětského svazu přes miliardu dolarů jako půjčku, a proč se o tom do dneška nemluvilo?
Materiály, které dokládají celou historii té transakce, byly ještě před několika lety na ministerstvu financí v utajeném režimu. Dnes těžíme z toho, že protikorupční organizace Růžový panter, se kterou na té věci spolupracujeme, byla schopna tyto materiály dohledat v Národním archivu, kam z ministerstva putovaly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s novinářem Aktuálně.cz Lukášem Valáškem. Ptala se Věra Štechrová

Velmi dobře nám ilustrují celou historii transakce od doby před 17. listopadem 1989, kdy poslední komunistická vláda pana Adamce půjčku schválila, až po další kroky, které dělalo ministerstvo financí už pod vedením Václava Klause, aby ty peníze podle staré komunistické dohody se Sověty do tehdy hroutícího se Sovětského svazu odeslalo.

Pokud Václav Klaus říká, že o takové smlouvě nic neví a neví, že by se do Ruska peníze posílaly – je něco, co dokazuje opak?
Máme například korespondenci mezi tehdejšími státními bankéři a právě panem Klausem jako tehdejším ministrem financí. V korespondenci se státní bankéři ptají, kde konkrétně mají peníze vzít, jak to bude řešeno z pohledu státního rozpočtu. Tohle je jeden doklad. Zároveň na řadě jiných dokumentů jsou podepsaní vysoce postavení úředníci a spolupracovníci pana Klause z tehdejšího ministerstva financí. Že by to jako ministr financí nevěděl, se mi zdá velice nepravděpodobné.

Klausem vedené ministerstvo mělo do Sovětského svazu poslat 1,3 miliardy dolarů. Politik půjčku odmítá

Číst článek

Pak se léta jednalo o splacení toho takzvaného ruského dluhu. A o zhruba 10 let později byla jako prostředník při jednání o splacení toho dluhu vybrána firma Falkon Capital. Víme, proč právě ona?
To zůstává dodnes nejasné. Miloš Zeman, který tehdy jako premiér tuto pro stát nevýhodnou dohodu s Rusy uzavíral, hovořil o tom, že tato malá pražská firma byla vybrána na přání ruské strany. Nicméně to později Rusové ve vyjádřeních popírali.

My jsme se i dnes pokusili na celou záležitost zeptat pana prezidenta prostřednictvím Jiřího Ovčáčka. Odpovězeno nám nebylo. Takže je to otázka.

Nutno ale podotknout, že jsme přišli mimo jiné i na to, že jeden z úředníků, kteří na ministerstvu financí za doby komunismu půjčku připravovali a následně po revoluci zůstali na ministerstvu za éry pana Klause, tak potom skončil v orgánech Falkon Capital. Jestli z toho těžil, nevíme, ale je to celé podivné, že jeden úředník – navíc bývalý agent StB – byl jak u vzniku dluhu, tak následně u jeho vypořádání, tak poté zasedl ve firmě, která z toho, jak to celé dopadlo, profitovala.

Lukáš Valášek | Foto: Tomáš Roček | Zdroj: Český rozhlas

Celý dluh tvořil asi 100 miliard korun, Falkon Capital Česku zaplatila asi 22 miliard. Rusko prý ale poslalo na umoření dluhu 50 miliard. Jak se podařilo zjistit, že z Ruska odešlo opravdu 50 miliard?
Vyplývá to z tehdejších vyjádření ruské strany. Není asi důvod nyní říkat, jestli to tak bylo, nebo ne. Na to, jak je ta transakce rozsáhlá, tak o ní pořád mnoho nevíme.

Ruská strana informace oficiálně neposkytuje a ze strany účastníků transakce na české straně jsme se nedočkali žádných komentářů. Nad celou tou záležitostí visí dodnes obrovské otazníky. Fakta jsou ale taková, že Rusové dlužili 100 miliard, Česká republika získala zhruba 20 miliard, což je vysoce podprůměrná částka, pokud to porovnáme s jinými státy, které dluhy po Rusku vymáhaly.

Zajímavá je i ta role malé pražské firmy Falkon. Ostatní státy se dohodly mezistátně na vládní úrovni na vypořádání toho dluhu. U nás prostředníka sehrála neznámá firma založená Gruzínci, o kterých se na přelomu tisíciletí psalo, že mají vazby na různé mafiánské struktury. A tato firma následně někde získala 20 miliard korun, které České republice zaplatila, aby na ní byl přesán ten 100miliardový dluh. Dodnes nevíme, kde těch 20 miliard malá pražská firma vzala.

Věra Štechrová, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme