‚Nic jsem tehdy nevěděl.‘ Klaus označil informace o půjčce Sovětskému svazu za předem připravený útok
Bývalý prezident Václav Klaus označil články některých médií o tom, že jministerstvo financí, které tehdy vedl, odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku odpovídající přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, za neuvěřitelnou snůšku lží. O věci psaly úterní Hospodářské noviny. Klaus má článek za předem připravený útok na svou osobu, s cílem blokovat jeho případný návrat do politiky. Řekl to na úterní tiskové konferenci.
Do článku jsme zanesli úpravy, které server Aktuálně.cz zveřejnil 2. června.
Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post (dříve Růžový panter).
S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989 úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač a dohodu schválila Adamcova vláda, napsaly HN. V listopadu téhož roku ale komunistický režim padl a 10. prosince se ujal vlády kabinet Mariána Čalfy, ve kterém byl Klaus ministrem financí.
„Sám si na tuto půjčku Sovětskému svazu nevzpomínám, o této půjčce uzavřené 10. listopadu 1989, tedy jeden měsíc předtím, než jsem se stal ministrem financí, jsem nevěděl tehdy nic a nevím v podstatě ani teď,“ řekl Klaus.
„O půjčce, která měla zajistit, aby Sovětský svaz i při tehdejším nedostatku převoditelných rublů mohl i nadále nakupovat naše zboží, šlo zejména o odbyt strojírenských výrobků, rozhodla řádně tehdejší československá vláda dávno přede mnou. Nebyl to žádný tajný konspirativní akt,“ poznamenal.
K Rachačovi řekl, že byl asi jedním z tisícovky úředníků na ministerstvu financí. Zdůraznil, že si úředníky po pádu komunismu a nástupu do funkce nevybíral.
Nesplacený dluh
Podle deníku existuje dopis z prosince 1989, ve kterém Klause jako ministra financí před odesláním půjčky do Ruska varoval tehdejší ředitel Československé obchodní banky (ČSOB). Podle Klause deník korespondenci překroutil. Dopis od ředitele se týkal pouze krytí případné ztráty, kterou by mohla utrpět ČSOB, řekl.
Klausova půjčka Sovětům? Že by o tom jako ministr financí nevěděl, je nepravděpodobné, říká novinář
Číst článek
„My jsme tehdy byli velmi silně navázáni na Sovětský svaz ekonomicky. Totálně jsme záviseli na sovětských surovinách, na ropě, zemním plynu, železné rudě. (...) Bylo samozřejmě nezbytné v jistém elementárním typu ekonomického kontaktu pokračovat,“ uvedl také Klaus.
Po roce 1989 se Česko pokoušelo dluh v celkové hodnotě 3,6 miliardy dolarů získat od Ruska zpět. Za vlády bývalého premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana zhruba dvě třetiny dluhu odkoupila od státu bez výběrového řízení společnost Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nevýhodně.
Do vedení Falkon Capital později podle Hospodářských novin, Aktuálně.cz i Respektu nastoupil úředník Rachač, který půjčku Rusku prosazoval. „Jsem v důchodu a nebudu se o tom bavit,“ řekl nyní novinám Rachač.
V srpnu 2013 schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbytku dluhu. Česko podle tehdejšího Rusnokova vyjádření mělo získat ze zbytku dluhu přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Před Vánocemi 2013 ruské ministerstvo financí oznámilo, že dluh vůči Česku byl uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.
Pohled historiků
ČTK oslovila několik historiků s dotazem, zda v historických dokumentech narazili na informace, které by zveřejněné údaje potvrzovaly.
„Předmětem historického výzkumu na úrovni interpretace konkrétních a relevantních pramenů to, pokud vím, nebylo,“ uvedl historik Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
Výmysl aktivistických novinářů, řekl Klaus k tajné půjčce Sovětskému svazu. Živý rozhovor v půli ukončil
Číst článek
Dodal, že jako historik by se tak k tomu byl schopen vyjádřit jedině po důkladném studiu archivních zdrojů týkajících se celé hospodářské politiky státu na přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy se měnil politický a hospodářský systém v celé východní Evropě.
Ke kauze se nechtěl vyjadřovat ani Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR s odkazem na to, že dokumenty k případu nezná.
„V celkovém kontextu tehdejší doby mě to nepřekvapuje, Sovětský svaz tehdy hledal horko těžko půjčky všude po světě a tlačil i na své relativně dobře situované partnery v rámci RVHP, jako bylo NDR či ČSSR,“ poznamenal.
„Koneckonců sjednocení Německa bylo také, pokud vím, spojeno se štědrou půjčkou tehdejší SRN Moskvě,“ dodal. Poznamenal, že finančně byl Sovětský svaz, který se potýkal s hlubokou ekonomickou krizí, nepříliš důvěryhodný partner a mezinárodní finanční instituce mu už nechtěly půjčovat, proto zkoušel půjčky získat bilaterálně.
