Válečným veteránům pomáhají v Česku tři komunitní centra. Loni se na ně obrátilo přes 300 vysloužilců
Psychické problémy po návratu z mise, ale také každodenní potíže v rodině nebo s financemi. S tím vším se potýkají váleční veteráni v Česku. Pomoci jim můžou specializovaná komunitní centra. Ta nabízejí psychologické, právní i ekonomické poradenství. V republice zatím fungují tři – při vojenských nemocnicích v Brně, Olomouci a v Praze. V budoucnu by se jejich počet měl ještě zvýšit.
„Byl jsem v těžké životní rodinné situaci. Dělal jsem si jasno s rozvodem… člověk měl určité pocity, člověk už nevěděl, jak to zvládat nebo co dělat dál,“ vzpomíná pro Radiožurnál na svoje rodinné problémy válečný veterán, který si přál zůstat v anonymitě.
Strávil několik měsíců na misi v Iráku. Sám psychologa navštívil až před pár lety.
Specializovaná komunitní centra nabízí pomoc psychologa nebo právní a finanční poradenství, více si poslechněte v příspěvku Víta Andrleho
„Rodina trpí tím, že táta je na misi, máma s dětmi zůstává doma a musí řešit, co se děje. Když se pak otec vrátí zpátky, tak je pak dost složité, než si to sedne,“ dodává.
Psychologické poradenství nabízí vysloužilým vojákům i pražské komunitní centrum při Ústřední vojenské nemocnici. Někteří veteráni přijdou sami, častěji ale pomoc vyhledají až na doporučení lékaře.
Nejvíc je trápí problémy spojené s každodenním životem, jak říká psycholog Ústřední vojenské nemocnice Vratislav Simon: „Znamená to obtíže, které souvisí se stresem, v pracovní oblasti, ve vztahové… něco, co život přinese. Třeba to může být po nějaké závažné situaci v rodině, někdo onemocní…“
I rodinné terapie
Na psychologa se podle něj můžou navíc obrátit také blízcí válečných veteránů. „Může to být i v páru, přichází voják s manželskými, partnerskými obtížemi. Můžou přijít i jako rodina, když tam to, co se tam děje, zasahuje celou rodinu.“
Válka se do hlavy otiskne. Boj pokračuje i po návratu domů, tvrdí vojenský kaplan
Číst článek
Kromě psychických potíží ale musejí vysloužilí vojáci řešit i další těžkosti. V pražském komunitním centru jim proto nabízejí také právní poradenství.
S čím veteráni potřebují nejčastěji pomoct, přibližuje Lukáš Miklas z právního úseku Ústřední vojenské nemocnice.
„Převody pozemků, rozvody, rodinné právo, spory v rodině, domácí násilí, vztah rodič-dítě. Pak jsou to služební věci v armádě, u aktivních nebo i bývalých veteránů. Řeší třeba aktuální vztahy na pracovišti – vztahy nadřízený vs. podřízený, vysílání do misí,“ vyjmenovává.
Do nesnází se váleční veteráni dostávají i kvůli tomu, že jsou v obtížné finanční situaci.
„Válečný veterán, ať už z různých důvodů – osobních, automaty, neúspěšné podnikání – se dostane do tzv. dluhové pasti a najednou je v tom. Teď tam máme jednoho snad za 40 milionů. Snažíme se z toho vybalancovat, najít nějakou cestu, aby mohl nějakým způsobem žít a fungovat,“ popisuje Miklas.
Krajská komunitní centra
V komunitním centru proto také válečným vysloužilcům radí, jak vyjít s penězi a neskončit třeba v exekuci, nebo jak se poprat se závislostí. Veteráni můžou využít i služeb kaplana.
První otázkou Ukrajinců není, kde něco dostanou zadarmo, ale kde pracovat, říká hejtman Špoták
Číst článek
Kromě pražského komunitního centra jsou v Česku ještě další dvě – v Brně a Olomouci. Časem by měla přibývat další. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS už dřív přislíbila, že budou v každém kraji. To vítá i válečný veterán, který v pražském komunitním centru sám vypomáhá.
„Jsme určitá schovaná komunita. Někteří, kteří jsou z civilu nebo mimo, tak do nás nevidí. Nevědí, co zažíváme a jaké máme problémy. Tuto činnost určitě podporuju, a když se vyskytne nějaká akce, tak rád přijdu a pomůžu.“
V Česku je podle ministerstva obrany téměř 16 tisíc novodobých válečných veteránů, kteří se zahraničních misí účastnili po roce 1989. Poradenských služeb loni využilo víc než 300 z nich.
