Vláda slíbila sto center duševního zdraví. Podle Válka je irelevantní, kolik jich do budoucna bude
Vláda slíbila sto center duševního zdraví do roku 2030. Jenže podle pátečního vyjádření ministra zdravotnictví, Vlastimila Válka (TOP 09), je „úplně irelevantní“, kolik takových center vznikne. „Bude jich tolik, kolik systém bude potřebovat, a budou tam, kde je systém bude potřebovat,“ podotkl Válek. Centra duševního zdraví jsou zásadním prvkem probíhající reformy péče o duševní zdraví.
Do roku 2030 mělo, podle vládního strategického plánu, na území Česka fungovat sto center duševního zdraví.
Ta mají poskytovat kvalitnější a dostupnější péči o duševní zdraví tak, že dostanou pacienty zpoza zdí velkých psychiatrických nemocnic do komunity, umožní jim docházet do zaměstnaní a poskytnou lidem podporu v místě, kde bydlí.
Ze 40 úvazků tři: ministerstvo zdravotnictví polevuje v modernizaci péče o duševní zdraví
Číst článek
Péče, kterou centra poskytují, by se měla výrazně odlišovat od prostředí psychiatrických léčeben. V současnosti v Česku funguje 30 takových center.
Květoslava Vrbová, vedoucí Centra duševního zdraví v Brně, popsala serveru iROZHAS.cz hlavní rozdíl mezi centrem duševního zdraví a psychiatrickou nemocnicí: vztah mezi ošetřujícím a klientem.
Zatímco v nemocnici se o lidech s duševními problémy mluví jako o „pacientech“, v centru preferují termín „klienti“.
„Považujeme se za službu, která má spíše klienty. Pacient zní tak, že ten člověk je závislý na zdravotníkovi, ale my s těmito klienty máme rovnocenný vztah,“ vysvětlila Vrbová.
Tento vztah spočívá i na tom, že se pracovníci centra setkávají s pacienty nejen přímo v centru duševního zdraví, ale například také u nich doma nebo v kavárně. O klienty se starají multidisciplinární týmy, které se skládají z pěti psychiatrických sester, psychiatra, psychologa a peer pracovníka.
reforma péče o duševní zdraví
Idea reformy péče o duševní zdraví se zrodila již v 90. letech minulého století. V roce 2013 ji pak oficiálně schválilo ministerstvo zdravotnictví, ale až v roce 2017 se podařilo získat finance z evropských dotací. Na první fázi reformy z Bruselu přiteklo 2,5 miliardy korun. Z nich se zaplatily transformační plány pro snížení počtu lůžek v každé nemocnici, osmnáct měsíců pilotního provozu Center duševního zdraví (ambulantní péče, která má z velké míry nahradit psychiatrické instituce), ale také rekonstrukce sedmi současných psychiatrických nemocnic.
Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. V její první etapě vzniklo 30 center duševního zdraví, kde týmy zdravotníků a sociálních pracovníků poskytují psychiatrickým pacientům ambulantní péči v docházkové vzdálenosti od jejich bydliště, případně pacienty navštěvují přímo u nich doma
Jenže podle pátečního vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je „úplně irelevantní, jestli v roce 2030, 2035, 2028 bude 50, 80, 100 nebo 200 center duševního zdraví.“
„Bude jich tolik, kolik systém bude potřebovat, a budou tam, kde je systém bude potřebovat,“ podotkl Válek.
A to i přesto, že v Národním akčním plánu 2020-2030, který schválila vláda Andreje Babiše (ANO), je uvedeno, že současných 30 center duševního zdraví slouží pouze jako „páteře budoucí sítě cca 100 center duševního zdraví“.
Těchto sto těchto center mělo obsluhovat minimálně 7 500 pacientů a klientů.
„Služby center duševního zdraví představují revoluční změnu v systému péče o duševně nemocné. Liší se od tradiční péče tím, že poskytují pomoc nemocným lidem v jejich každodenním životě, jako například zajištěním bydlení nebo pracovního místa,“ uvedl bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), který v roce 2017 reformu péče o duševní zdraví odstartoval.
Podle něj je také výhodou, že pacienti v domácím prostředí udržují kontakt s běžným životem, na rozdíl od léčby za „zdí“.
Posílením terénních služeb a ukotvením center duševního zdraví je také součástí Programového prohlášení současné vlády Petra Fialy.
Ta slibuje, že aktivním přístupem k reformě psychiatrické péče zefektivní a zmodernizuje léčbu duševních onemocnění a tím pádem sníží jejich dopady na společnost.
