V pořádku, psala do zápisů. Nyní sociální pracovnici z případu týrané Valerie hrozí až tři roky vězení

Kriminalisté podle zjištění Radiožurnálu obvinili sociální pracovnici z Prahy 8 z toho, že odbývala dohled nad péčí o šestiletou Valerii z Prahy. O tu se měla starat babička, jenže ji surově bila a týrala. Dívka nakonec v roce 2017 beze stopy zmizela a dodnes se neví, co se s ní stalo. Sociální pracovnice si ničeho nevšimla, dítě přitom podle policie při jedné z kontrol ani neviděla. Teď jí za zanedbání povinností hrozí až tříletý trest.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Valerie Kvasničková, kterou babička týrala, zmizela v roce 2017 beze stopy (archivní foto) | Zdroj: Policie ČR

„Byla obviněna jedna osoba z maření úkolů úřední osoby z nedbalosti,“ oznámila státní zástupkyně Iva Brücklerová, která vyšetřování případu dozoruje. „Z našeho pohledu nedocházelo k plnění povinností té úřední osoby tak, jak by si své úkoly měla plnit. Na základě toho došlo k tomu, že si nikdo nevšiml, že Valerie Kvasničková je půl roku nezvěstná,“ dodala.

Bylo to na jaře 2018. Pracovnice Oddělení sociálně právní ochrany dětí Prahy 8 právě v bytě činžovního domu ve Viklefově ulici kontrolovala, jak se jednašedesátiletá Soňa Kvasničková stará o svá čtyři vnoučata.

Týrání, opuštění, zpronevěra dávek. Soud potvrdil pro babičku nezletilé Valerie osmiletý trest

Číst článek

Poznamenala si, že v domácnosti je obvyklý nepořádek, je navařeno, neunikla jí mísa s ovocem na stole a kontrolu uzavřela s tím, že všechno je v pořádku. Valerii přitom ten den vůbec neviděla. Spokojila se s tím, co jí řekla Soňa Kvasničková: že Valerie je právě ve školce. Jenže to nebyla pravda. Drobná dívka už několik měsíců do školky nechodila, a dokonce už v rodině ani nežila.

Sociální pracovnici nyní policie viní z toho, že svým ledabylým přístupem nezjistila, že babička Valerii týrá, a pak si ani nevšimla, když dívka z rodiny zmizela. Už ze školky přitom chodily zprávy o podezření na Valeriino týrání. Policisté to prověřovali, ale v té době to ještě odložili s tím, že se týrání neprokázalo. „Pro sociálku to ale měl být signál, aby péči o Valerii prověřovala o to pečlivěji,“ míní žalobkyně Brücklerová.

Obviněná sociální pracovnice už na Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) v Praze 8 nepracuje, vedoucí oddělení Dagmar Kubičíková nechtěla její obvinění komentovat. „Nevím o tom, na náš úřad žádné oznámení nepřišlo, jinak se už k žádné osobě nebudu vyjadřovat,“ řekla.

Už loni v únoru, když Radiožurnál upozornil na to, že policie přístup Oddělení sociálně právní ochrany dětí prověřuje, mluvčí Městského části Praha 8 Martin Šalek sociální pracovnici hájil. Tvrdil, že svěřené dítě nemusí při kontrole vidět.

„Povinnost OSPOD je sledovat prostřednictvím návštěv a reportů prostředí, kde dítě žije. Není tím řečeno, že musí s tím dítětem mluvit. Protože může nastat situace, kdy je dítě někde na kroužku nebo má svůj nějaký program a OSPOD nemůže vynucovat jeho přítomnost,“ řekl.

‚Poutala ji k záchodové míse.‘ Babička pohřešované Valerie musí dětem za týrání zaplatit 454 tisíc korun

Číst článek

Takový výklad ale odmítá ministerstvo práce a sociálních věcí, podle kterého je právě kontakt pracovníků Oddělení sociálně právní ochrany dětí s dítětem nutný.

„Účelem je sledování vývoje dítěte a zjišťování a vyhodnocování jeho zájmů, což se v žádném případě neobejde bez osobního kontaktu s dítětem,“ zdůrazňuje mluvčí resortu Vladimír Dostálek.

„V zákoně o sociálně-právní ochraně dítěte je uvedena přímo povinnost zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo doprovázející organizace být v osobním styku jak s pěstouny či pečujícími poručníky, tak též s dětmi, které jsou svěřeny do jejich péče,“ dodal.

Vedoucí OSPOD v Praze 8 Kubičíková nechtěla mluvit o konkrétním případu, svolila jen k obecné odpovědi. „Že přijde pracovník OSPOD do rodiny a nejsou úplně všechny děti přítomné, je podle mě naprosto běžná věc. I rodiny v evidenci OSPOD žijí normálním rodinným životem a je normální, že v jednu dobu nejsou všichni doma. Ale pak musí následovat další činnosti pracovníka OSPOD. Tedy jestli mám o dítěti jiné informace, jestli jsem ho viděla v jinou dobu, jestli do rodiny dochází někdo, kdo mi může objektivně sdělit, že to dítě je v pořádku, nebo se domluvím s rodinou, aby s dítětem, které jsem nezastihla, přišla za mnou do kanceláře,“ říká Kubičíková.

Na dotaz Radiožurnálu, jestli je normální, aby dítě nikdo neviděl půl roku, jak v případu Valerie tvrdí policie, odpověděla: „Pokud by tomu tak bylo, tak to rozhodně v pořádku není.“

Bití, svazování, týrání hladem

Soňa Kvasničková dostala v roce 2016 čtyři vnoučata do péče poté, kdy zemřel její pětadvacetiletý syn – otec dětí – a jejich matka se o ně nemohla postarat. Podle vyšetřovatelů je ale trýznila surovými tresty, nejvíc drobnou Valerii. Podle Městského soudu v Praze, který Kvasničkové potvrdil osm let vězení, ji mlátila téměř denně. Pěstmi, vařečkou, tyčí od vysavače, páskem, kopala do ní, tahala ji za vlasy, smýkala s ní, házela o zeď, tloukla hlavou o zem. Když dívka plakala, strkala jí do úst hadr. Svazovala jí ruce a nohy punčochou, poutala k topení nebo k záchodové míse, kde ji nechávala dlouhé hodiny po tmě o hladu a žízni. Modřiny na těle maskovala pudrem nebo obvazy.

Soud nechal přehrát záznam výpovědi Valeriina bratra, který vyprávěl, jak i jeho babička bila a všechny nutila hodiny klečet. Když už děti bolela kolena, vymýšlely si, že potřebují na záchod, aby si aspoň na chvilku odpočinuly. Babička je někdy pustila, jindy ne. Valerie pak chodila venku pomočená.

Neošetřené zlomeniny a krvavé rány. Babička nezvěstné Valerie před 40 lety seděla za týrání syna

Číst článek

Valerie zmizela před Vánocemi v roce 2017. Její sourozenci popsali, že před tím několik dní jen ležela na posteli a vypadala, že spí. Když pak zmizela, dostali údajně od babičky instrukce, co mají říkat, kdyby se na Valerii někdo ptal. „Měli tvrdit, že je u tety v Německu, ale přitom tam s nimi (Valerie) nikdy nebyla,“ stojí v rozsudku. Teta z Německa i její manžel později vyloučili, že by dívka byla u nich. Vyšetřovatelé se domnívají, že dívka nejspíš právě tehdy zemřela. Babička však na ni ještě půl roku brala dávky, celkem zhruba 58 tisíc korun.

O tom, že babička dobře věděla, že se Valerie do bytu už nevrátí, svědčí smutná událost z Vánoc roku 2017. Když tehdy přijela na návštěvu na Žižkov Valeriina teta, babička dovolila, aby si ostatní děti rozebraly dárky určené Valerii. Sousedům babička tvrdila, že Valerie je v dětském domově, aby se prý naučila slušně chovat. Jenže ani v Německu, ani v dětské domově nebyla.

Do školky Valerie přestala docházet koncem října roku 2017 a následujícího roku nebyla zapsána ani do školy, přestože v listopadu roku 2017 dovršila šestý rok svého věku.

Pravidelné zprávy o vývoji dětí, které byla povinna podávat soudu, ignorovala a reagovala vždy až na urgentní výzvu. Sociálním pracovnicím, které se vždy dopředu ohlašovaly, při kontrole tvrdila, že Valerie je zrovna ve školce. Ačkoli do ní v té době nechodila, protože v rodině už nebyla. Přišlo se na to až v srpnu 2018, kdy se jeden z příbuzných obrátil na policii.

Kvůli Valerii se mění zákon

Při vyšetřování se navíc ukázalo, že Soňa Kvasničková vůbec neměla vnoučata dostat do péče. V minulosti totiž byla odsouzena za to, že týrala vlastní tři děti. Surově je bila, nedávala jim najíst, ignorovala povinná očkování, lékařská vyšetření i jejich školní docházku. Soud ji za to poslal na pět let do vězení. Kromě toho byla ve vězení i kvůli krádežím, podvodu, výtržnictví. Naposledy ji soud potrestal v roce 2002 za ohrožení výchovy syna, kterého neposílala do školy.

‚Vůbec nejedla a bez dovolení si brala bonbony.‘ Přečtěte si příběh zmizelé Valerie očima obviněné babičky

Číst článek

Když pak v září 2016 Obvodní soud pro Prahu 8 jednal o tom, zda jí svěří do péče čtyři vnoučata, o ničem z toho nevěděl. Výpis z trestního rejstříku, který si opatrovnický soud vyžádal, byl totiž čistý, protože po čase z něj záznamy mizí. Stará odsouzení zůstávají pouze v takzvaném opisu, jenže ten dostávají jen policisté, žalobci, ministerstvo spravedlnosti, kancelář prezidenta a trestní soudci. Jejich civilní kolegové, kteří rozhodují o osudech dětí, opisy nemají k dispozici. Místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 8 Tomáš Lehovec připustil, že kdyby o předešlých zločinech Soni Kvasničkové věděli, nejspíš by jí vnoučata nedali.

Když se reportér Radiožurnálu předloni ptal ministerstva spravedlnosti, zástupci resortu uznali, že je chybou neumožnit civilním soudcům přístup k opisům, protože by to mohlo zvýšit ochranu dětí. A jakmile loni přišla skupina poslanců a senátorů s návrhem změnit zákon a dovolit civilním soudcům získávat opisy, ministerstvo spravedlnosti jejich snahu podpořilo. Letos na začátku března poslanci návrh schválili.

Jednou z iniciátorek návrhu byla nezávislá senátorka Jitka Chalánková. „Inspirací mi byl nešťastný případ malé Valerie,“ potvrdila. Aby návrh mohl platit co nejrychleji, „přilepil“ se k právě projednávané novele zákona, která zakazuje vymáhání dluhů po dětech. Pokud vše schválí i Senát a podepíše prezident, zákon začne platit 1. července.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme