Senátní výbory odmítly snížení valorizace důchodů, důvodem má být sporné schválení vládní novely
Senátní ústavně-právní výbor v úterý odmítl nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo zejména sporné schválení vládní důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze. Výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran. Pro schválení byl jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). Proti novele se vyjádřil také sociální výbor, kde pro schválení novely byl stejný počet členů jako pro zamítnutí.
Horní parlamentní komora o novele rozhodne ve středu. Pokud by ji zamítla nebo upravila, ohrozilo by to její včasné přijetí, které vláda potřebuje do 22. března.
Zamítnutí prosadil v ústavně-právním výboru jeho místopředseda Michael Canov (SLK), podpořily ho Hana Kordová Marvanová a Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 a Daniela Kovářová (nezávislá). Zbývající dva přítomní členové výboru se hlasování zdrželi.
Sněmovna schválila nižší mimořádnou valorizaci důchodů. Penze by měly vzrůst v průměru o 760 korun
Číst článek
Později v úterý novelu nepodpořil ani senátní sociální výbor. Zamítnutí v něm navrhoval Miroslav Adámek z opozičního hnutí ANO. Připojili se k němu Marek Hilšer a Jiří Vosecký z klubu vládního hnutí STAN. Pro schválení hlasovali Pavel Karpíšek, Jan Paparega a Marek Slabý z klubu ODS a TOP 09, který má v jednaosmdesátičlenné horní komoře 36 členů.
Podle Canova z ústavně-právního výboru bylo prosazení novely ve Sněmovně protiústavní, neboť podmínky stavu legislativní nouze nebyly naplněny. „Pokud tento zákon projde, tak to bude trapas trapasů. Otřese se právní stát,“ řekl.
Senátor z klubu vládního hnutí STAN odmítl tvrzení vlády, že stav legislativní nouze je oprávněný kvůli hrozbě značných hospodářských škod. Podle Canova za ně nelze označit zákonné výdaje na penze.
Novela je podle Canova retroaktivní, neboť nárok na valorizaci v nesnížené výši vznikl na konci ledna. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) již dříve odmítl argumenty, že penzistům už nárok na zvýšení penzí podle současných pravidel vznikl, a jejich změna tedy poruší legitimní očekávání. Podle něho by toto očekávání vzniklo až vydáním příslušného vládního nařízení.
Pojistka ústavnosti
Kovářová zamítnutí podpořila s tím, že míra inflace nebyla neočekávaná. Chalánková apelovala na potřebu celkové změny průběžného důchodového systému.
Od ‚skrblení‘ k ‚rozpočet to unese‘. Jak se měnily názory Babiše a Schillerové na zvyšování důchodů
Číst článek
Kordová Marvanová uvedla, že kdyby Ústavní soud na základě ohlášeného podnětu poslanců opozičního hnutí ANO novelu v případě jejího přijetí zrušil, „byla by to velká ostuda Senátu“. „Jako pojistka ústavnosti bychom selhali,“ dodala.
Novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Úpravou červnové valorizace stát letos vydá na penze podle důvodové zprávy 15 miliard korun navíc. Pokud by platila běžná pravidla, výdaje státního rozpočtu by vzrostly o 34,4 miliardy korun.
Průměrná starobní penze činila v lednu podle ministerstva práce a sociálních věcí 19 438 korun. Po omezeném zvýšení, kterým podle vlády ušetří stát letos 19,4 miliardy korun kvůli stabilizaci veřejných financí, přesáhne průměrná penze podle ministerstva 20 000 korun.
Dluhová brzda
Sociolog Prokop: Dluhy nelze jen tak odpustit, řešením je přístupnější oddlužení
Číst článek
Goláň poukázal na to, že zákonem určené výdaje státu přesahují příjmy státního rozpočtu. Bez systémových změn se podle senátora v roce 2030 systém průběžného financování důchodů zhroutí.
„Narazíme na dluhovou brzdu a s ní spojené snižování platů i důchodů,“ varoval Goláň. Vrchní ředitelka legislativní sekce ministerstva sociálních věcí Dana Roučková uvedla, že ministerstvo na systémových úpravách pracuje a má je dokončit do konce března.
Při mimořádné valorizaci, která ze zákona nastává při vyšším růstu cen, se zvedá zásluhový procentní díl důchodu. Podle běžných pravidel by mělo zvýšení činit od června 11,5 procenta. Podle novely by se procentní část penze zvýšila o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což o něco zvýhodnilo penzisty s nejnižšími důchody.
