Betlémy, rozjímání a hlavně žádná práce. Tradice, které by se měly dodržovat na Boží hod
Věřící 25. prosince slaví narození Ježíše Krista, první svátek vánoční – Boží hod. Pro křesťany vůbec nejdůležitější svátek Vánoc. Rodiny se setkávají u slavnostní hostiny. Někde dodnes staví betlémy nebo jen odpočívají, podle lidových tradic bychom hlavně neměli pracovat.
V kostele čtou věřící dvě biblická evangelia o narození Spasitele – Matoušovo a Lukášovo. „Popisují to, že Ježíš se skutečně narodil někde ve chlévě, v jeskyni za městem, kde nocoval dobytek,“ vypráví rektor pražského kostela Svatého Jezulátka Pavel Pola.
Hlavní poselství tohoto biblického příběhu je podle něj naděje. „Nabízí cestu k odpovědi. Když se lidé ptají: Proč se děje to, co se děje na Ukrajině nebo kdekoliv jinde. Οdpověď není nějaké vysvětlování, ale je to jako kdyby boží odpověď přišla: dobře, já do toho jdu taky, prožiju to s vámi.“
Příchod Spasitele připomínají betlémy s jesličkami. Tradice pochází z první poloviny 13. století. „První betlém je přičítán svatému Františku z Assisi, který ho připravil již roku 1223,“ přibližuje etnoložka Markéta Slavková. Podle ní lidé dřív 25. prosince celý den odpočívali.
„Na Boží hod měli věřící zbožně rozjímat, navštěvovat kostely a slavit duchovní hody. Podle lidové víry se nesmělo pracovat, někde dokonce ani nestlali lůžka,“ doplnila odbornice. Lidé totiž věřili, že by jim práce na Boží hod přinesla neštěstí.
Stejně jako v současnosti i dříve byl vnímán 25. prosinec jako příležitost pro rodiny, aby se sešly u rodinného stolu. Hospodyně ale nemusely vařit, protože se jedlo to, co zbylo ze štědrovečerní večeře. Na stole nechyběla ani tradiční vánočka.
