Konvalinka: Neznám nikoho na planetě, kdo by teď mohl s jistotou říct, že omikron bude víc zabíjet
Už i do Česka dorazila z Jihoafrické republiky nová varianta koronaviru. Od WHO dostala název omikron. Zatím se zdá, že na omikron lidé neumírají víc než s jinou variantou. „Malinko to zpochybním. Máme dobré i špatné zprávy,“ říká pro Český rozhlas Plus biochemik Jan Konvalinka.
„Dobrá zpráva od lékařů, kteří pacienty v JAR vyšetřují, je, že zatím nemají velmi vážné průběhy. Na druhou stranu z dat, které dávají jihoafrické orgány, je tam prudký nárůst hospitalizací,“ vysvětluje Konvalinka.
Počty nemocných, o kterých za těch pár dní víme, jsou podle prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum zatím velmi malé, takže z nich nejde dělat závěry. „Ale je tam vidět relativní vyšší hospitalizace u dětí, což je něco, na co upozorňují virologové a čeho se trošku bojí. Čili hospitalizace existují a týkají se i dětí,“ shrnuje.
Mezi dobré zprávy pak patří, že nemocní mají mnohem menší příznaky nemoci, neztrácejí čich, nemívají velké horečky.
„Zatím tam tedy byly nějaké případy růstu tlaku, což nevíme, co by mělo znamenat. Hlavní dobrá zpráva je, že v Johannesburgu neleží mrtvoly na ulicích a nesváží je kuka vozy, takže to není ebola a tragédie prostě nenastává.“
Určitě je infekčnější
Konvalinka ale připomíná, že pokud se lidé nakažení variantou omikron dostanou do nemocnic, tak to znamená, že ani u této mutace nejde o nějakou mírnou rýmičku.
„Ale na víc si musíme počkat. Co už ale považuji za prokázané, že nová varianta je určitě infekčnější než původní delta, protože ji úplně vytlačila. Teď je 75 procent všech nových případů v JAR omikron a šíří se rychle dále. Detekována je už ve víc než 20 státech světa.“
Pro uvedení do kontextu pak biochemik přidává, že v Jihoafrické republice je v tuto chvíli léto, což je pro šíření covidu méně příznivé, populace je tam dramaticky mladší než třeba u nás a navíc většina zveřejněných dat pochází pouze od 30 pacientů, které léčila jedna lékařka.
Podle Konvalinky bude potřeba tisíce nakažených, a to ve všech věkových kohortách, než bude možné říci, jestli jde o nebezpečnější, nebo naopak mírnější variantu koronaviru. „Tisíce mladých zdravých Jihoafričanů, kteří budou bez příznaků, pořád ještě nemusí nic znamenat.“
Za pár dní ale budeme z tkáňových kultur vědět víc. „Jestli protilátky proti starším variantám, případně protilátky vzniklé po očkování fungují. Případně jestli fungují monoklonální protilátky, které dnes používáme na léčbu. To budeme vědět v několika dnech, opravdu. Klinické výsledky budeme znát v týdnech.“
„Pojďme ale zopakovat: Nevíme, počkejme,“ varuje biochemik před přílišným optimismem či rychlými závěry, podle kterých bychom se pak třeba už ani nemuseli očkovat.
Ať žije omikron?
„Kdyby to dopadlo dobře, tak by asi do mnoha měsíců omikron zřejmě ovládl celý svět, a to včetně naší země. A hodně bychom si ulevili. Ono se ale po omikronu může objevit další, i řecká abeceda ještě dál pokračuje, takže nám pár písmen zbývá. Vakcinování je bezpochyby dále zapotřebí a vývoj léků bude taky určitě pokračovat. Protože se musíme pojistit pro případ dalších mutací, ale to je všechno předčasné,“ uklidňuje Konvalinka a připouští:
Jihoafrická lékařka po omikronu popsala extrémní vyčerpání spíš než kašel. Kritizuje aktuální humbuk
Číst článek
„Pokud by ale omikron nezpůsoboval nic vážného, nezpůsoboval by velmi těžké onemocnění, tak naopak: Ať žije omikron, hurá! Proti němu bychom vakcinovat neměli, ale měli bychom dále vakcinovat proti deltě, protože ta tady pořád ještě nějakou dobu bude. Ale pozor – teď opravdu strašně spekulujeme. Opakuju, nevíme, co se dál bude dít,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy.
Kdyby se ukázalo, že se do nemocnic dostává s omikronem řádově méně lidí, a kdyby převládl v populaci, a to až z 80 procent, tak pak bychom si mohli podle Konvalinky opravdu oddechnout. „Je to ale opravdu velmi spekulativní,“ přiznává.
Šéf americké biotechnologické společnosti Moderna, která vyrobila vakcínu na covid-19, nedávno prohlásil, že by se nová či upravená vakcína na omikron dala vyrobit v řádu měsíců.
„Co se týče vakcíny, tak tam je to nejužší hrdlo schvalovací proces. Evropská léková agentura už prohlásila, že příští vakcíny, které budou založené na stejném principu a s několika změnami v sekvenci, bude prověřovat v mnohem rychlejším režimu, což je velmi správně. Já myslím, že by měly být ještě rychlejší, protože vedlejší účinky hrozí zejména z toho obalu, ze způsobu, jak se genetická informace zabalí.“
Svět zareagoval na omikron rychle. Šíření ale zabránit nelze. Co víme o nové variantě koronaviru?
Číst článek
„A pokud neškodí původní vakcína, tak nemůže škodit ani její lehce pozměněná forma. Naštěstí si tak lékové agentury uvědomují, že mají velkou odpovědnost, aby pustily bezpečnou vakcínu co nejdříve dál. A druhý problém je výroba, samotný vývoj je mnohem jednodušší,“ vysvětluje Konvalinka.
Množství mutací překvapuje
Molekulárního biologa varianta omikron a jeho velké množství mutací překvapila.
„Je to to množství mutací a skok, kterým se objevil. Máme teď už velmi dobře prostudované evoluční stromy, jak se vyvíjejí jednotlivé varianty viru. Máme docela dobře prozkoumané i mutace, o kterých si myslíme, jsou nebezpečné – buď zvyšují efektivitu, anebo viru umožní vyhnout se protilátkám, jak už terapeutickým, tak i vzniklým po očkování. Ale schopnost modelovat, jak to bude potom vypadat v pacientovi, je hrozně omezená.“
„Takže po roce výzkumu spike proteinu toho víme strašně moc, ale když se podívám na těch 32 mutací, tak neznám nikoho na této planetě, kdo by mohl opravdu s naprostou jistotou říci: Ano, toto bude víc patogenní virus, který bude zabíjet lidi. Nebo naopak: Toto bude ta krásná, hodná varianta omikronu, která nás všechny zachrání. Musíme počkat na experimentální data nejen tkáňových kultur, ale opravdu i z té kliniky,“ uzavírá Jan Konvalinka.
