Před budovou čínského velvyslanectví se letos sešlo více jak 100 demonstrujících, kteří chtěli vyjádřit svůj nesouhlas s porušováním lidských práv v Tibetu. Zapálili svíčky za oběti čínského bezpráví a podepsali dopis určený čínskému velvyslanci.

"V dopise jej žádáme, aby čínským úřadům sdělil zájem českých občanů o dění v Tibetu. Žádáme ho například, aby se zasadil o propuštění "vězňů svědomí", kteří jsou v tibetských věznicích," říká o obsahu dopisu mluvčí Amnesty International Eva Dobrovolná.

Dopis se ještě nikdy nepodařilo osobně předat. Ani letošní akce nebyla výjimkou. K jisté změně však došlo. "My jsme ten dopis vždycky nechávali ve schránce, aby si jej mohli přečíst. Letos nám to bohužel, prý z bezpečnostních důvodů, nebylo dovoleno. Takže jim ten dopis přijde poštou," vysvětluje Dobrovolná.

Organizátoři doufají, že za rok se už dopis podaří předat. Nejraději by ale byli, kdyby už vůbec nebyl důvod ho sepisovat.

Proti připomínání výročí povstání v Tibetu ostře protestuje čínská ambasáda. Peking považuje Tibet za nedílnou součást Číny a porušování lidských práv označuje za výmysl.

Nejvyšší pozemskou autoritou je pro Tibeťany Dalajlama. Číňané však nemají ani slovo Dalajlama ve slovníku a jakoukoliv zmínku o jeho svátosti trestají. Proto jsou tibetské kláštery nebezpečné.

Životní úroveň v Tibetu se oproti minulosti zlepšuje. Pekingská vláda buduje dálnice ke klášterům, staví malá letiště v horách, dokončuje vysokohorskou železnici do Lhasy a do Tibetu posílá lékaře, učitele a úředníky. Tibeťané však většinou neumějí čínsky, nezastávají žádné významné pozice a ve své vlastní zemi zůstávají druhořadými obyvateli.

Marie Matúšů, Filip Jan Zvolský, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít