Ve vysoké politice jsou muži v sukních, my ženy jsme utlačovaná většina, tvrdí Sommerová

Online slovník Merriam-Webster vyhlásil slovem letošního roku feminismus, uživatelé internetu ho během roku 2017 vyhledávali o 70 % častěji než loni. Souvisí to i s vlnou obvinění ze sexuálního obtěžování a kampaní #MeToo. „Byl to takový lakmusový papírek, jak je téma obtěžování žen zlehčováno. Většinou přitom šlo o dost dramatické zkušenosti,“ říká Veronika Šprincová, analytička organizace Fórum 50 %.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dokumentaristka Olga Sommerová | Foto: Eva Dvořáková | Zdroj: Český rozhlas

Odpor vůči feminismu je podle ní v české společnosti hluboce zakořeněný, a to už od dob normalizace, kdy byl vnímán jako imperialistický proud.

„Je to ale dáno nepochopením toho, o co feminismu jde. Objevují se názory, že cílem je válka pohlaví, ve skutečnosti je tomu právě naopak,“ zdůrazňuje Šprincová z Fóra 50 %.

Jeho význam spočívá v odhalování nerovností a nespravedlivého uspořádání společnosti vůči ženám, ale i mužům. Cílem tedy je umožnit každému rozhodovat se o tom, co chce v životě dělat, a to bez ohledu na pohlaví.

Kolem feminismu ale podle Šprincové koluje řada mýtů, kvůli nimž pak dochází ke zlehčování snah o rovné platy nebo tématu násilí. Připomíná průzkum Amnesty International, podle kterého si 63 procent Čechů myslí, že za znásilnění si žena v některých případech může sama.

Budeme ztrácet svá práva 

„Český feminismus považuji za nedostatečný. Je bohulibé, když se ženské organizace snaží o rovné podmínky a příležitosti a je vidět určitý pokrok, ale není to podporováno státem ani společností,“ domnívá se dokumentaristka Olga Sommerová.

Připomíná například návrh poslance Jakuba Jandy z ODS, který chce vzít peníze neziskovým organizacím a přesunout je do sportu, protože problematiku rovnosti pohlaví nepovažuje za natolik důležitou, aby měla vlastní rozpočtovou kapitolu. 

Podle Sommerové je možné, že jsou i muži v některých oblastech utlačovanou menšinou. „Proč ale třeba ve vysoké politice není více žen, proč tam jsou muži v sukních? My ženy jsme utlačovaná většina a mám obavy, že současné autoritářské tendence ve společnosti budou opět na úkor našich práv,“ uzavírá. 

Michael Rozsypal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme