Věci veřejné o církevních restitucích nerozhodly. Jednání pokračují
Věci veřejné stále nerozhodly, jak se postaví k církevním restitucím. Spor o to, zda mají zákon zítra na vládě podpořit, proti sobě postavil i členy strany. Výkonná rada VV se proto znovu sešla v pět odpoledne. Pokud strana církevní restituce nepodpoří, hrozí, že padne vláda. Podle informací jednoho z účastníků schůzky probíhá debata racionálně a bez emocí.
Někteří členové vedení jednací místnost kolem 21. hodiny opustili, někteří dokonce odjeli. Jedná se prý ale jen o přestávku. Jednání bude nadále pokračovat a podle všeho bude dlouhé. Skončit by mohlo až o půlnoci.
Zítra na 10 hodinu ráno je svolán poslanecký klub Věcí veřejných k situaci ve vládě a k církevním restitucím. Otázkou ale je, jak se bude vše vyvíjet, protože jednání vlády začíná už v 9 ráno a církevní restituce by měly být prvním tématem.
Jednání VV sleduje reportérka ČRo Lucie Husárová. Hostem Stalo se dnes byl také Martin Zvěřina z Lidových novin
„Koaliční partneři nás postavili před ultimátum. Výkonná rada zatím nedospěla k jednoznačným závěrům. V tajném hlasování, zda ustupovat ultimátu premiéra a ministra financí, hlasovala výkonná rada pět na pět,“ řekl před jednáním předseda strany Radek John.
Na návrhu o vyrovnání státu s církvemi se už dřív všechny koaliční strany dohodly. Věci veřejné ale nyní svůj souhlas podmiňují úspornými kroky na ministerstvech a úřadech.
Jedním z těch, kteří by i tak mohli vracení majetku církvím podpořit, je ministr školství Josef Dobeš. Novinářům řekl, že přišel své partnery přesvědčit o tom, aby hlasovali pro vyrovnání státu s církvemi. Nicméně ani on nepůjde na vládu s jasným rozhodnutím.
„Sám dopředu nevím, jak budu hlasovat, ve výkonné radě Věcí veřejných je velké napětí,“ uvedl Dobeš.
O situaci ráno jednalo také grémium ODS. Zopakovalo svůj požadavek, aby jejich partneři dodrželi koaliční dohodu. Pokud by se tak nestalo, ztratila by prý vláda svoji důvěryhodnost.
Koaliční partneři VV trvají na původní dohodě o církevních restitucích
Číst článek
Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová váhání Věcí veřejných nerozumí. Požadavek na dodržení dohod podle ní není ultimátem, argumenty VV označila za zástupné.
„Musíme trvat na tom, aby se dohody dodržovaly. Není to jen dohoda mezi koaličními partnery, ale také dohoda mezi koalicí a 17 církvemi a náboženskými společnostmi. Byli bychom velmi nevěrohodným partnerem, pokud bychom netrvali na dokončení vyrovnání s církvemi,“ řekla Langšádlová.
Zablokované církevní pozemky ztěžují už 20 let rozvoj měst a obcí
Číst článek
Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si myslí, že VV tuto hru rozehráli i kvůli tomu, že dobře vědí, že vracení církevního majetku není u veřejnosti populární. „Ony sami jsou ale po všech svých aférách v očích veřejnosti ještě méně populární než církevní restituce,“ uvedl Mlejnek.
Podobného názoru je i politolog Petr Just z pražské Metropolitní univerzity: „Ocitli jsme se na začátku roku, který bude rokem volebním. V roce volebním nálady a vyjadřování voličů i prostřednictvím průzkumů mohou strany brát jako daleko důležitější než okolností, kdy nejsou za dveřmi žádné volby. Svoji roli tam stoprocentně sehrává i veřejné mínění.“
Just upozorňuje také na to, že na chování strany Věci veřejné má vliv i to, že je to strana mladá a programově vyprofilovaná. „Svědčí to o jisté nedospělosti této strany. Je teprve rok a půl v nejvyšší politice a jsou na ni kladeny i problémy, které mají dalekosáhlejší dopady, než jaké musela řešit jako komunální strana,“ dodal Just.
Martin Zvěřina z Lidových novin ale předpokládá, že Věci veřejné nakonec církevní restituce podpoří. „Pokud by je nepodpořily, tak by situace pro ně byla velmi nepříznivá. Myslím si, že všichni ve Věcech veřejných si uvědomují, že jejich zaváhání by znamenalo, že nebudou v exekutivních funkcích a že víceméně nebudou ani v žádných funkcích,“ poznamenal Zvěřina.
Dosavadní dohoda o vyrovnání státu s církvemi počítá s vyplacením 59 miliard korun. Po přičtení inflace by se celková částka mohla vyšplhat na 79 až 96 miliard. Církve také mají dostat zpět 56 procent nemovitého majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplacení peněz by mělo být rozděleno do 30 let.
