Vědci kritizují stát za to, že na úkor Akademie věd dotuje průmyslový výzkum
Průmysl a firmy dostávají od státu na výzkum více než pět miliard korun ročně. Podle Akademie věd ale samy podniky do inovací a spolupráce s akademickými ústavy a vysokými školami příliš neinvestují. Akademie věd, největší výzkumná organizace v zemi, dostává od státu na provoz zhruba 4,4 miliardy korun.
Právě financování výzkumu bude jedním z témat dnešního pražského sněmu Akademie věd. A jak Českému rozhlasu řekl předseda akademie Jiří Drahoš, na toto téma by si rád promluvil i s ministrem průmyslu Martinem Kubou.
„Tam je zásadní problém ten, že podniky jdou do takové spolupráce jenom za předpokladu, že jim na to výrazně přispěje stát. To znamená, ty přímé peníze, kterými by podniky financovaly svůj výzkum, jsou minimální,“ říká Drahoš.
Svaz průmyslu a dopravy ale kritiku odmítá a tvrdí, že spolupráce s vědci je pro něj priorita.
„Tady se vůbec nejedná, kam jde kolik peněz. Ale jedná se o to, co ten výzkum produkuje jako takový. Jestli je aplikovaný nebo základní, v jakých časových horizontech, jak se nám to rychle vrací a jak nám v podstatě zabezpečuje i ten výhled, kým chceme do budoucna být,“ popisuje viceprezident svazu Jiří Cienciala.
Podle průmyslníků navíc budou státní dotace podnikům v následujících letech výrazně klesat.
Nová strategie výzkumu
Kromě financování výzkumu se bude na sněmu mluvit také o jeho nové strategii. Hlavními směry, na které Akademie věd sází, budou v dalších letech výzkum vesmíru, energetika, nové materiály nebo medicína. Jednotliví vědci by v budoucnu podle předsedy akademie měli také více spolupracovat i napříč ústavy.
„Hodláme zavést některé průřezové programy na infrastrukturu výzkumu a teď se bavíme o konkrétních výzkumných programech. Třeba struktura hmoty a vesmíru - ten by se měl sestávat z několika výzkumných programů, které už by byly koordinovány špičkovými vědci,“ vysvětluje Jiří Drahoš.
Akademie věd žádá stát o více peněz, podle ní by to pomohlo i ekonomice
Číst článek
Čeští genetici nedávno posunuli hranice ve výzkumu leukémie. Zjistili, jak se nádorové buňky dostávají z kostní dřeně do krve, kde potom napadají další orgány.
„Leukemické buňky si klestí cestu v té kostní dřeni tak, že zabíjejí své okolní buňky. Tím si vytvářejí takový kanálek a prokousají se až dovnitř do té krve. Tam se potom začnou šířit do těla,“ popsal ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší.
Tento unikátní lékařský objev je jedním z příkladů, kam chce v příštích letech Akademie věd směřovat svůj výzkum. Největší tuzemská vědecká organizace si zvolila tři hlavní směry bádání. Prvním z nich je hranice lidského poznání, do kterého patří výzkum vesmíru, matematika nebo právě objevy v medicíně.
„Současné požadavky výzkumu jsou daleko komplexnější, nejde už jenom o tu úzkou specializaci. Samozřejmě ta je vždycky důležitá, ale jde o přesah mezi jednotlivými oblastmi,“ vysvětluje Jiří Drahoš, proč chce v letech 2014 až 2020 nové změny.
Právě zaměření se na konkrétní vědecké směry může podle akademiků přinést lepší výsledky ve výzkumu. Jednotliví badatelé by tak na konkrétním tématu měli více spolupracovat i napříč akademickými ústavy. Výzkum půjde i po tématech, která jsou důležitá pro českou společnost.
„Umožňovala by reagovat na řekněme jistá rizika, ale i příležitosti, před nimiž společnost v České republice stejně jako Evropa a zbytek světa stojí,“ tvrdí ředitel Filozofického ústavu Pavel Baran.
Posledním směrem pak budou špičkové technologie a nové materiály. Akademie věd se ve strategii výzkumu inspirovala ve Francii a v Německu.
Akademie věd si na dnešním sněmu také zvolí nové širší vedení na další čtyři roky.
