Věděla jsem, že to nemohu podepsat, říká oceněná politická vezeňkyně
Malému Tomášovi bylo tehdy 14 měsíců, Miluška Havlůjová i přesto odmítla podepsat spolupráci komunistické Státní bezpečnosti. Jak říká, sama si tenkrát odvážná nepřipadala. Za svoji statečnost obdržela symbolicky ve čtvrtek 17. listopadu spolu s dalšími třemi oběťmi totalitních režimů Československa Cenu Paměti národa sdružení Post Bellum.
U příležitosti státního svátku byli Cenou Paměti národa oceněni Imrich Gablech, který jako vojenský pilot bojoval za druhé světové války v Británii, politický vězeň Luboš Jednorožec, který teď žije ve Spojených státech, řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová a politická vězeňkyně Miluška Havlůjová.
"Nejdřív se čtyři muži rozsadili kolem mě, já jsem měla dítě na klíně a doslova to byla taková palba. Znáte toho, znáte toho, Stránského, znáte toho… Já jsem naštěstí nikoho z těch lidí neznala," vzpomíná na svůj první výslech u Státní bezpečnosti oceněná Miluška Havlůjová.
Později byla tehdejší úřednice a manekýnka žádána o podpis spolupráce, kterou odmítla.
"Já jsem věděla od svého otce, který už byl předtím rok ve vězení v Jáchymově, jaké jsou přesvědčovací metody, co s těmi lidmi dělají. Potom, až když mě zatkli a nabídli mi, že můžu jít domu, když podepíšu, tak v prvé řadě jsem jim nevěřila," říká Havlůjová.
ČTĚTE TAKÉ: Hrdinům totalit 20. století byly uděleny Ceny Paměti národa
Spolupráci nepodepsala a komunistický režim ji poslal do vězení. Za mřížemi strávila dva roky a v březnu 1955 byla propuštěna díky amnestii prezidenta Zápotockého pro nemocné a matky s malými dětmi.
Myšlenka Ceny Paměti národa vznikla před deseti lety, kdy se společnost Post Bellum začala zabývat systematickým zaznamenáváním vzpomínek lidí, kteří se zachovali statečně během totalitních režimů. Během let dokázalo sdružení sebrat už přes 1700 výpovědí.
Post Bellum se rozhodlo také pro veřejné ocenění těchto lidí, jejichž zkušenosti mohou inspirovat i současnou společnost.