Vědu by měli platit i podnikatelé. Daňovými odpočty bychom mohli mít až sedm miliard, tvrdí Havlíček
Podle místopředsedy rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a zároveň i předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka máme v roce 2035 patřit mezi lídry v digitálních technologiích. V Interview Plus řekl, že bychom měli být zemí, která už nebude pouhou montovnou.
„Mám velkou radost, že se vláda rozhodla vzít za svůj náš ambiciózní projekt nazvaný Inovační strategie ČR 2019−2030,“ přiznává Havlíček. (Celý dokument si můžete přečíst na konci článku.) Projekt pochází z dílny zhruba 30 špičkových odborníků svých oborů, od bankéřů, akademiků až po lidi z byznysu a průmyslu.
Přitom se prý nesnažili „objevit Ameriku“, ale inspirovat se tam, kde to už dnes funguje (jako je Dánsko, Finsko, Švýcarsko apod.). „Tedy v zemích, které se před nějakými 15 lety rozhodly změnit strategii a zaměřit se na digitalizaci, na špičková výzkumná centra, na chytrou infrastrukturu. Jim se to už podařilo a dnes patří do top 10,“ dodává.
„My už na špičce v minulosti byli, a tak není důvod, abychom se na ni nevrátili. Asi nebudeme hned č. 1, chceme se ale zařadit mezi nejinovativnější. Nechceme už být zemí levného piva, úžasné historie, ale sebevědomým státem, který nabízí nová řešení. Zemí s excelentním výzkumem, která sem může lákat nejen investory montoven. Dnes jsme v Evropské unii na nějakém 13.-14. místě, ale není důvod, proč bychom se nemohli dostat do první sedmičky,“ doufá místopředseda rady.
Máme na to
Havlíček odmítá, že bychom na podobný nový rozjezd „neměli“, a to ani když zohlední problémy, které už roky vznikají s pro budoucí plány klíčovou modernizací dálnice D1.
Výdaje na výzkum v ČR rostou, chybí ovšem výsledky uplatnitelné v praxi, vyplývá ze zprávy NKÚ
Číst článek
„Nejsme na tom s D1 tak katastrofálně, ale není to ani ideální. Podívejte se na země kolem. Pořád máme milion živnostníků, dalších 470 tisíc právnických osob, a to, že vyexportujeme zboží za 4,2 bilionu korun, taky o lecčem svědčí. Když se budeme důsledně držet strategie,“ tvrdí.
Jenže jen podíl výdajů na vědu (vůči HDP) byl předloni 1,79 %. To je míň, než kolik šlo na vědu v letech 2013–2015. Jak moc je pak realistický tříprocentní podíl v roce 2030?
„Pro mě je zásadní rok 2025, kdy bychom se měli dostat na 2,5% podíl HDP. To ale znamená, že se musí zvedat každoročně alespoň o 0,1 %. Dvou procent jsme si už lízli, někdy před dvěma nebo třemi roky. Peníze do vědy totiž neplynou pouze ze státního rozpočtu, ale i od podnikatelů, a dostáváme peníze i z Evropské unie.“
V Česku chtějí chránit své vynálezy univerzity i firmy. Oproti zahraničí ale zaostávají v patentování
Číst článek
Strategie pak se zapojením podnikatelského sektoru sama počítá. „Musíme pákovým efektem zvednout i zdroje z podnikatelského sektoru. Jak? Můžeme vytvořit motivační efekt nepřímé podpory, což jsou daňové odpočty ve výši 2,5 miliardy ročně. Naší ambicí je to do roku 2025 ztrojnásobit.“
Místopředseda rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace přitom tvrdí, že dopad na státní rozpočet by byl naprosto minimální, zhruba sedm miliard ročně.
„Ale co to nakonec přinese, je naprosto neporovnatelné. Třeba větší stabilitu a přidanou hodnotu, která se nám časem na vyšších daních také vrátí. Ostatně, stát dává ročně na vědu a výzkum 40 miliard, takže nějakých sedm miliard kormidlem rozpočtu neotočí.“
Stavebnictví otevřeme cizincům
Podle analýzy Asociace malých a středních podniků, které je Havlíček předsedou, v Česku stále klesá zájem o učňovské obory. Není snaha přilákat víc dětí do učňovských oborů v rozporu se snahou o vyšší digitalizaci a modernizaci?
Prestižní grant letos získalo pět mladých českých vědců. Jde o nejlepší výsledek za 10 let
Číst článek
„Kde máte napsáno, že ten učeň nemůže pracovat s novými technologiemi?“ odpovídá otázkou. Podle jeho představy by praktická výchova na školách měla být naopak „úzce spojena s moderními technologiemi, s drony, s 3D tiskárnami.“ „Pokud chceme středoškoláky dostat k těmto oborům, tak se bez nich určitě neobejdeme,“ dodává.
Truhlář totiž může pracovat s laserem a 3D tiskárnou, klempíř na střeše zase s drony, což se prý už v sousedním Německu běžně děje. „Taky se ale obávám, že jsou obory, které nezmodernizujeme. Asi nezbude než třeba ve stavebnictví, kde je fatální nezájem, brát lidi ze zahraničí. Třeba o strojírenství se v posledních letech zájem zvyšuje, stagnuje zájem o potravinářské obory.“
Jsme jednou z nejstabilnějších zemí Evropy, musíme ale přidat technologickou infrastrukturu přes školy po průmysl, a hlavně tady k tomu musí být chuť. „V posledních 10−20 letech sice nikdo netvrdil, že nechce výzkum a vývoj podporovat, ale to byly výzvy pouze deklaratorní. Premiér Andrej Babiš si to ale vzal jako jeden ze svých hlavních úkolů, protože ještě před rokem by to bylo brzy a za rok pozdě.“
Devět pilířů
Aby nešlo jen o další prázdná slova, je podle Havlíčka třeba velmi důsledné řízení. Takže po strategickém plánu přijdou na řadu akční plány, které se budou měsíčně vyhodnocovat, a to prý i za účasti premiéra.
„Máme devět pilířů: od podpory financování vědy po digitalizaci, od tvorby chytré mobilní a stavební infrastruktury až po vzdělávání. Každý plán má detailní jízdní řád, který se bude rok co rok měnit, ale pořád dál navazovat na dlouhodobé cíle,“ dodává Karel Havlíček.
