VELKÝ PŘEHLED: Ministerské odměny za rok 2016. Kdo data tají a kdo bez problémů zveřejňuje?
GRAFY V ČLÁNKU. Co ministerstvo, to jiný pohled na výše odměn, jaké si jejich úředníci zaslouží. A zároveň platí, že co resort, liší se i ochota informace o platech a odměnách zveřejňovat. Ukazují to alespoň data Českého rozhlasu, která redakce získala podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zpravodajský web Českého rozhlasu poslal koncem loňského roku na všechna ministerstva totožnou žádost. S odvoláním na Info zákon požadovala redakce data o platech a odměnách u náměstků ministrů a ředitelů odborů. To vše v jednoduchém formátu: jméno – funkce - plat – odměny – zdůvodnění mimořádné odměny – počet odpracovaných měsíců .
Statisíce za smlouvu s Kapschem
„V příloze vám zasíláme požadovaná data,“ napsalo například ministerstvo kultury vedené Danielem Hermanem (KDU-ČSL). A prakticky totožná odpověď přišla z většiny úřadů: kompletní data zaslalo kupříkladu ministerstvo obrany Martina Stropnického (ANO), ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Michaely Marksové (ČSSD) či resort zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Mýtné brány bude dál spravovat Kapsch, nejvýš ale tři roky. Se státem podepsal dodatek
Číst článek
Zcela konkrétně: z dosud poskytnutých dat například vyplývá, že vůbec nejvyšší odměna za loňský rok přistála na účtu Jakuba Kopřivy, náměstka ministra dopravy Dana Ťoka (ANO). Na starosti měl například jednání s Asociací krajů při zabezpečování silnic I. třídy a v Poslanecké sněmovně zase obhajoval novelu zákona o civilním letectví.
„Zajištění výběru mýta na zpoplatněných pozemních komunikacích v České republice, a to počínaje lednem 2017,“ stojí ještě v podrobné kolonce „Zdůvodnění odměn“. Necelých osm set tisíc navíc k měsíčnímu platu 98,5 tisíce si tak Kopřiva vysloužil i za podpis sporné smlouvy se společností Kapsch v hodnotě pět miliard korun.
I druhé místo v pomyslném žebříčku TOP 10 úřednických odměn obsadil za loňský rok Ťokův podřízený. Za zpracování novely zákona o silniční dopravě či koordinaci při přípravě linky Praha – Plzeň – Německo/Cheb dostal náměstek dopravní sekce Ladislav Němec navrch ještě 600 tisíc korun.
Ostatně díky vysokým odměnám na manažerských postech se ministerstvo dopravy zařadilo také na první místo v žebříčku průměrných odměn nejvyšších úředníků. Ta činí přesně 322 177 korun, zatímco na druhém místě – ministerstvu průmyslu a obchodu – činí průměrná odměna 248 327 korun.
Kdo tají a kdo zveřejňuje
Sonda o platech a odměnách na jednotlivých resortech ale kromě konkrétní výše poskytuje ještě další náhled na fungování státní správy. Ochota a způsob, jakým ministerstva údaje o platech a odměnách zveřejňují, se totiž výrazně liší.
Kolik berou? Hrad zveřejnil odměny nejvyšších úředníků, Mynář si přišel na dva miliony
Číst článek
Kupříkladu ministerstvo průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) - stejně jako v předchozích letech - schovalo i letos jména odměněných úředníků pod označení „Náměstek 1“, „Náměstek 2“ či „Ředitel odboru 30“. A to navzdory již zmíněnému zákonu o svobodném přístupu k informacím i judikátům Nejvyššího správního soudu.
„Dotčené osoby vyjadřovaly nesouhlas s poskytnutím svých osobních údajů – jména a příjmení – s ohledem na ochranu osobních údajů, ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů,“ stojí mimo jiné v třístránkovém zdůvodnění resortu průmyslu a obchodu.
Mimochodem: skrýt vysoké státní úředníky pod nicneříkající označení se rozhodlo i ministerstvo životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Důvod? Opět ochrana osobních údajů.
Například za rok 2015 okupovali prvních osm příček žebříčku ministerských odměn úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Tehdy náměstek schovaný pod názvem "Náměstek 5" inkasoval odměnu 1,3 milionu korun, což bylo o necelých 300 tisíc více, než si za celý rok vydělal na hrubé mzdě, informoval server Lidovky.cz. Úřad tehdy štědré odměny zdůvodňoval tím, že vybraní zaměstnanci úspěšně čerpali evropské fondy, a to konkrétně 100 procent z operačního programu Podnikání a inovace.
Kromě toho ale odmítl Brabcův úřad - jako jediný mezi reagujícími institucemi - poskytnout údaje o náměstcích úřadu. Takové místo prý na ministerstvu neexistuje.
„Pracovní místo náměstka ministra (tak, jak je jeho existence předpokládána ustanovením zákona o státní službě) na ministerstvu zřízeno nebylo,“ vysvětluje v jedenáctistránkové odpovědi mluvčí úřadu Petra Roubíčková s tím, že správné označení zní „náměstek pro řízení sekce“. „Podle ustálené judikatury je neexistence informace faktickým důvodem pro odmítnutím žádosti,“ doplnila ještě. Právě proto, že ministerstvo zaslalo pouze údaje za ředitele odboru, působí úřad v grafu jako jeden z nejvíce rovnostářských resortů.
V minulosti kvůli mimořádným statisícovým odměnám dokonce policie prověřovala Radka Johna coby ministra vnitra za Věci veřejné. Svým deseti nejbližším podřízeným vyplatil 2,4 milionu korun. Exministr Jaromír Drábek (TOP 09) zase udělil svému náměstkovi Vladimíru Šiškovi odměnu 335 tisíc korun. A to poté, co si Šišku odvedla protikorupční policie.
Ze zmíněného grafu také vyplývá, že jedny z nejnižších odměn se – ostatně jako v předchozích letech – rozdělují na ministerstvu obrany. Nejvíce červených teček, které ukazují, že podíl odměn na celkovém příjmu je větší než 45 procent, je naopak u ministerstva zdravotnictví. Jenže: úřad pod vedením Miloslava Ludvíka (ČSSD) v kolonce „Plat“ uvedl pouze platový tarif, nikoli celý výdělek konkrétního úředníka.
Pro představu: za rok 2015 byl u náměstkyně Lenky Tesky Arnoštové uveden plat zhruba 81 tisíc korun. V přehledu za loňský rok uvedlo ministerstvo „jen“ 36 140 korun. "Poskytnuté informace obsahují u vyžádaných osob jejich platový tarif k 1. listopadu 2016," sdělil na dotaz Ondřej Macura z tiskového odboru ministerstva.
V přehledu prozatím chybí údaje od ministerstva vnitra Milana Chovance (ČSSD), které zaslalo informace jen za leden až listopad loňského roku. Ministerstvo zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) původní žádost podle svého vyjádření neobdrželo, a proto si vyžádalo žádost novou. A ministerstvo školství Kateřiny Valachové (ČSSD) si za poskytnutí údajů naúčtovalo poplatek, informace poskytlo až po stížnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, více si můžete přečíst ZDE.
Jak také před časem informoval Český rozhlas Radiožurnál, ministerstva a úřad vlády loni ve druhém pololetí rozdali více než 370 milionů korun na odměnách. Ve stejném období předchozího roku to bylo o 110 milionů míň. A to i přesto, že loni bylo odměněných úředníků o několik stovek méně. Více čtěte ZDE.