Velvyslanci nejspíš zůstanou ve službě i po sedmdesátce. Návrh prošel Senátem

Čeští velvyslanci zřejmě zůstanou ve službě, i když jim bude víc než sedmdesát let. Novelu služebního zákona podpořili senátoři. Pokud ji podepíše prezident, změní se i další pravidla v diplomacii.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ustavující schůze Senátu, volba předsedy Senátu | Foto: Filip Jandourek

Novinka ale nebude platit zpětně, netýká se tedy velvyslankyně v Sýrii Evy Filipi a na Slovensku Livie Klausové. Jejich setrvání ve funkci požadoval prezident Miloš Zeman.

Obě měly ve funkci skončit loni, s ministerstvem zahraničí ale podepsaly dohodu o provedení práce.

Věkový limit 70 let stanoví nynější znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Podle novely budou moci diplomaté, kteří dosáhnou této věkové hranice ve svém funkčním období, svoji misi dokončit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čeští velvyslanci nejspíš zůstanou ve službě i po sedmdesátce. Diskutovali senátoři E. Wagnerová za Stranu zelených a F. Bublan za ČSSD

„Je to nesystémové, dokonce v tom vidím i určité rysy protiústavnosti. Zákon o státní službě je koncipován tak, že je tam hranice 70 let. Je to obecná úprava, která dodnes platí. Prolamuje se ve jménu velmi úzké skupiny lidí, u kterých se tvrdí, že jejich zkušenosti nelze zahodit,“ vysvětlila svůj postoj senátorka Eliška Wagnerová za Stranu zelených.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan to ale vidí jinak.

„Náš výbor řešil tuto otázku především z praktického pohledu, neposuzovali jsme ústavnost této novely. Podle praxe nám připadalo lepší, aby velvyslanci, kteří na to místo nastoupí v 67 letech, aby dosloužili. Většinou je to čtyřletý mandát, třeba do 71 nebo 72 let,“ dodal Bublan.

Předloha také umožní zaměstnat partnery diplomatů, kteří je na misi doprovázejí.

Velvyslankyně ČR na Slovensku Livia Klausová | Foto: Filip Jandourek

„Zákon nám umožní například zaměstnávat rodinné příslušníky. Pokud bychom nemohli, tak přijdeme asi o 80 nebo 90 milionů korun,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD.

Podle služebního zákona nemůže ministerstvo rodinné příslušníky zaměstnávat kvůli střetu zájmů.

Novela navíc umožní vysílat zaměstnance ministerstva zahraničí a ministerstva obrany do ciziny i bez jejich souhlasu. Bude to možné na půl roku s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let.

Senát dnes rozhodl, že se novelou služebního zákona o změnách v zahraniční službě nebude zabývat. Předloha tak míří k prezidentovi, který ji ale ještě musí podepsat.

ČTK, Lenka Jansová, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme