Je na místě očekávat, že se Jourová dostane na post místopředsedkyně komise, odhaduje znalec Bruselu

Po týdnech dohadů je jasno. Vláda rozhodla o nominaci Věry Jourové na místo eurokomisařky Evropské komise. Česko pak chce usilovat o co nejsilnější a nejprestižnější portfolio. Podle bývalého novináře Karla Bartáka, který se v evropských strukturách pohybuje řadu let, ale může Česko na strukturální fondy a kohezní politiku zapomenout.

Interview Plus Praha / Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurokomisařka Věra Jourová | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhas

„Věra Jourová se v Evropské komisi osvědčila. Má dobrou pověst, kdy dokázala udělat mnoho významných věcí – směrnici na ochranu osobních údajů nebo funkci evropského prokurátora… Jakmile se bude jednat o jménech místopředsedů Komise, tak si myslím, že je na místě očekávat, že by mohla na takovou pozici dosáhnout,“ uvádí Barták v pořadu Interview Plus na Českém rozhlasu Plus.   

Není ale Česko v nominaci eurokomisařů proti ostatním členským zemím pozadu? V posledních dnech se totiž začalo spekulovat nad tím, že Praha zbytečně otálí. „Nepromarnili jsme mnoho času, protože minimálně deset zemí ještě komisaře nenominovalo vůbec,“ míní bývalý novinář.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

Důležitější podle něj bude, jestli nová předsedkyně Ursula von der Leyenová vůbec zachová systém místopředsedů zavedený předchůdcem.

Barták, který teď šéfuje kulturní jednotce programu Creative Europe v rámci Generálního ředitelství pro školství a kulturu při Evropské komisi, se domnívá, že pokud místopředsedové budou, tak „se dá předpokládat, že by mezi místopředsedy mohlo být několik komisařů z nových členských zemí unie. Protože při rozdělování nejvyšších postů unie vyšly na prázdno“.

Co je prestižní porfolio?

Taky se neustále mluví o prestižních portfoliích. Málokdo ale řekne, která to vlastně jsou. „Jsou to ta, kde má Evropská komise největší pravomoci – mezinárodní obchod, ochrana hospodářské soutěže, státní finanční pomoc, jednotný vnitřní trh, životní prostředí, energetika nebo doprava. Tady je silná evropská legislativa, a tak je i výkonná moc velmi silná,“ vypočítává.

Co pak udělá s výběrem pro Česko kauza kolem předběžných auditních zpráv Evropské komise a možného střetu zájmů v případě premiéra Andreje Babiše?

„To, že premiér je ve střetu zájmů a že probíhá řízení, se v Bruselu ví. Nepochybně to může mít vliv, ale záleží na nové šéfce komise. Nedokážu si představit, že by byl český eurokomisař zodpovědný za oblasti, která je kolem premiéra - tedy kohezní a strukturální fondy… Asi tady nebude tendence posadit na místo komisaře člověka, který by pak řešil problémy svého premiéra,“ dodává.

Jak silný je vůbec hlas České republiky v Evropské unii? „Patříme k zemím, které nejsou příliš vidět. Nepřicházíme s výraznými nápady a iniciativami. Navíc nejsme schopni sledovat legislativní iniciativu od počátku… a někdy přicházíme s nápadem až za pět minut 12, kdy už je to na úrovni velvyslanců nebo ministrů. A to už bývá pozdě,“ dodává v pořadu Interview Plus Karel Barták.

Jan Bumba, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme