Veřejnost příliš nepodporuje vojenskou účast ČR v případném zásahu proti Iráku

Společnost STEM provedla ve dnech 10. a 13. ledna 2003 metodou osobních rozhovorů (face to face) exkluzivní bleskový průzkum pro Český rozhlas a Českou televizi, ve kterém zjišťovala názory veřejnosti na připravovaný vojenský zásah v Iráku a na účast České republiky v této vojenské akci. Výsledky jsou založeny na odpovědích reprezentativního souboru 626 občanů starších 18 let na území celé České republiky. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru na základě kritérií pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikostního pásma obce.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

grafy

grafy | Foto: Jan Rosenauer

V průzkumu byly zjišťovány názory na šest otázek:

1. Zajímáte se o vývoj situace kolem Iráku?
2. Představuje podle Vás režim Saddama Husajna v Iráku pro svět takové nebezpečí, které vyžaduje vojenský zásah?
3. Souhlasíte s vojenskou účastí České republiky v případném zásahu proti Iráku?
4. Je podle Vás mandát Rady bezpečnosti OSN nutnou podmínkou vojenské účasti České republiky v zásahu proti Iráku?
5. Má dát Česká republika v případě zásahu proti Iráku souhlas spojencům k přeletům nad naším územím?
6. Souhlasíte s tím, aby v případě vojenského zásahu proti Iráku byly na území České republiky umístěny americké jednotky?

O vývoj situace kolem Iráku se zajímá 63 % našich občanů. Více než třetina našich obyvatel však nedokáže posoudit, zda Husajnův režim představuje pro svět takové riziko, které si vynucuje vojenský zásah. Podíl těch, kteří pokládají Husajnův režim za nebezpečný a požadují vojenský zásah, je zcela stejný jako podíl těch, kteří jej odmítají (32%).

Zhruba dvě pětiny občanů souhlasí s vojenskou účastí naší země v případném zásahu proti Iráku. Jsou to častěji muži, lidé vzdělanější, příznivci pravicových stran, dále ti, kteří považují Husajnův režim za nebezpečný.

Mandát Rady bezpečnosti OSN je nutnou podmínkou účasti ČR v zásahu proti Iráku pro výraznou většinu veřejnosti. Jen 9 % občanů souhlasí s účastí naší republiky, aniž by vyžadovalo mandát Rady bezpečnosti.

Lidé většinou souhlasí s přelety spojenců nad naším uzemím v rámci akce proti Iráku, ale odmítají umístění amerických jednotek na našem území.

1. "O vývoj situace kolem Iráku" se zajímají téměř dvě třetiny veřejnosti. Zájem častěji projevují lidé s vyšším vzděláním, muži a stoupenci pravicových stran. Naopak méně často se o situaci v Iráku zajímají především lidé se základním vzděláním, dále také osoby mladší 30 let, ženy a lidé, kteří sympatizují s KSČM.

2. Názor na to, zda "režim Saddama Husajna v Iráku představuje pro svět takové nebezpečí, které vyžaduje vojenský zásah", není vůbec jednoznačný. Veřejnost je rozdělena do tří téměř vyrovnaných táborů: 32 % s tímto názorem souhlasí, stejný podíl nesouhlasí a nejvíce dotázaných (36 %) nezaujalo jasné stanovisko. Nebezpečnost Husajnova režimu zdůrazňují především lidé ve věku 30 až 44 let, osoby s vysokoškolským vzděláním, muži a stoupenci ODS. Odpor proti vojenskému zásahu v Iráku častěji projevují příznivci KSČM. Mezi lidmi, kteří se o situaci v Iráku zajímají, výrazně převažuje souhlas s nebezpečností Husajnova režimu.

3. "S vojenskou účastí České republiky v případném zásahu proti Iráku" souhlasí 39 % občanů. Naši vojenskou účast v Iráku častěji podporují muži, lidé s vysokoškolským vzděláním, sympatizanti ODS a US-DEU*. Proti jsou naopak ženy, lidé starší 60 let, se základním vzděláním a příznivci KSČM. S účastí naší země souhlasí 81 % těch, kteří považují režim Saddama Husajna za nebezpečný. Mezi těmi, kteří Husajnův režim takto nehodnotí, je to pouze 16 %.

4. Pro tříčtvrtinovou většinu veřejnosti "je mandát Rady bezpečnosti OSN nutnou podmínkou vojenské účasti České republiky v zásahu proti Iráku". Tento názor je natolik univerzální, že ho stejnou měrou sdílejí všechny skupiny obyvatel. Rozčleníme-li třiceti devíti procentní skupinu příznivců naší vojenské účasti podle názoru na mandát RB OSN, celkem 14 % příznivců našeho zásahu vyžaduje striktně souhlas RB, dalších 16 % jej vyžaduje váhavě a jen 9 % jej nepožaduje.

5. Dvoutřetinová většina občanů odpověděla kladně na otázku "Má dát Česká republika v případě zásahu proti Iráku souhlas spojencům k přeletům nad naším územím?" . Míra souhlasu je vyšší u mužů, lidí se středoškolským a vysokoškolským vzděláním a příznivců pravicových stran. Samozřejmě také ti, kteří obecně souhlasí s vojenskou účastí ČR v akci proti Iráku, jsou pro povolení přeletů nad naším územím (91 % z nich).

6. Celkem 38 % občanů souhlasí i s tím, aby "v případě vojenského zásahu proti Iráku byly na území České republiky umístěny americké jednotky". Jde především o vysokoškoláky, muže a příznivce US-DEU* a ODS. Proti jsou nejčastěji stoupenci KSČM, lidé starší 60 let a osoby se základním vzděláním. Souvislost s podporou naší účasti v zásahu proti Iráku je podobná jako u předchozí otázky, 68 % těch, kteří účast podporují, souhlasí s umístěním amerických jednotek.

* Hodnoty u US-DEU jsou pro velmi nízké četnosti pouze orientační.

Podrobné grafy zobrazující odpovědi dotazovaných si můžete prohlédnout ve FOTOGALERII.

Jan Rosenauer, STEM Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme